Vláda určila obory, které jsou do budoucna pro Česko perspektivní

Do vybraných oblastí dále patří elektronika, pokročilé stroje, péče o zdraví, pokročilá medicína, kulturní a kreativní průmysly, zemědělství a společenské výzvy. Vláda to dnes schválila v rámci aktualizované Národní strategie inteligentní specializace, kterou jí předložil vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek.

V příštích letech by do zmíněných oblastí mělo zamířit z evropských, národních, regionálních i soukromých zdrojů zhruba 70 miliard korun.

Materiál byl předběžnou podmínkou pro čerpání evropských fondů, musí ho schválit ještě Evropská komise. Na jeho přípravě se podílely firmy i výzkumné instituce a neziskový sektor. Bělobrádkův úřad tvrdí, že by strategie měla přispět k lepší spolupráci právě mezi veřejným sektorem a podniky.

"Na základě připomínek Evropské komise jsme upřesnili oblasti výzkumu a inovací, na které se chceme zaměřit, protože zde máme velký potenciál uspět i v mezinárodní konkurenci," uvedl v tiskové zprávě Bělobrádek.

Zástupce Evropské komise Collin Wolfe z Generálního ředitelství pro regionální rozvoj letos na jaře v Praze upozornil, že Česko musí zlepšit spolupráci výzkumu a inovací s průmyslem a podnikatelskou sférou.

V ČR se ročně investuje zhruba 88 miliard korun do výzkumu a vývoje s tím, že více než polovinu představují investice soukromého sektoru. Spolupráce mezi veřejnou výzkumnou sférou a soukromou je ale malá, odhadem odborníků kolem 1,5 až dvě miliardy korun.