Praha - Vláda na svém dnešním zasedání vytyčila oblasti, které jsou podle ní perspektivní pro české hospodářství 21. století. Zařadila mezi ně například digitální a průmyslové technologie, životní prostředí či dopravní prostředky.
Do vybraných oblastí dále patří elektronika, pokročilé stroje, péče o zdraví, pokročilá medicína, kulturní a kreativní průmysly, zemědělství a společenské výzvy. Vláda to dnes schválila v rámci aktualizované Národní strategie inteligentní specializace, kterou jí předložil vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek.
V příštích letech by do zmíněných oblastí mělo zamířit z evropských, národních, regionálních i soukromých zdrojů zhruba 70 miliard korun.
Materiál byl předběžnou podmínkou pro čerpání evropských fondů, musí ho schválit ještě Evropská komise. Na jeho přípravě se podílely firmy i výzkumné instituce a neziskový sektor. Bělobrádkův úřad tvrdí, že by strategie měla přispět k lepší spolupráci právě mezi veřejným sektorem a podniky.
"Na základě připomínek Evropské komise jsme upřesnili oblasti výzkumu a inovací, na které se chceme zaměřit, protože zde máme velký potenciál uspět i v mezinárodní konkurenci," uvedl v tiskové zprávě Bělobrádek.
Zástupce Evropské komise Collin Wolfe z Generálního ředitelství pro regionální rozvoj letos na jaře v Praze upozornil, že Česko musí zlepšit spolupráci výzkumu a inovací s průmyslem a podnikatelskou sférou.
V ČR se ročně investuje zhruba 88 miliard korun do výzkumu a vývoje s tím, že více než polovinu představují investice soukromého sektoru. Spolupráce mezi veřejnou výzkumnou sférou a soukromou je ale malá, odhadem odborníků kolem 1,5 až dvě miliardy korun.
Související
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Vláda ČR , Pavel Bělobrádek , výzkum
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák