Česko nebude mít vědeckého diplomata v Británii, ta by ho přitom uvítala

Doposud byli Britové pro Česko v rámci EU třetím největším investorem v oblasti výzkumu a podíleli se až na 62 procentech projektů s českou vědeckou účastí. "Věda je mezinárodní a nezná hranice. Britská věda má světovou úroveň a Britové jsou pro českou vědu významní partneři. V posledních pěti letech byli britští vědci třetí nejčastější autoři ve spojených publikacích s českými vědci, hned za Spojenými státy a Německem," uvedl Fojt v rozhovoru pro ČTK.

O zřízení postů pro vědecké diplomaty rozhoduje sekce Úřadu vlády, kterou vede vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek ve spolupráci s ministerstvem zahraničí. Bělobrádkova mluvčí Adéla Klimešová řekla, že se posty plánovaly hodně dlouho dopředu nehledě na výsledek britského referenda. Od příštího roku by tak měl druhý český vědecký diplomat působit v USA. První diplomatka ČR pro vědu Delana Mikolášová již od loňského podzimu působí v Izraeli.

"Kvůli omezeným prostředkům a kapacitě se musíme soustředit jen na několik bodů. Pro pilotní programy mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji byly vytipovány USA, Izrael, Německo, Jižní Korea a Taiwan," reagovala Klimešová.

Jaký bude vývoj po brexitu, se zatím neví. "Dokud Spojené království zůstává jako člen EU, platí pro britské vědce v přístupu k evropským projektům stejná pravidla jako pro všechny ostatní a britští vědci by neměli být nijak diskriminováni," odpověděl Fojt. Britští představitelé již vydali prohlášení, ve kterém ujistili vědce, že království je i nadále členem programu Horizon 2020. Věda zcela jistě bude součástí vyjednávacích podmínek budoucího vztahu Spojeného království a EU.

ČR s Británií spolupracuje v 7. Rámcovém programu na více než sedmi stovkách projektů, které řeší 873 týmů z ČR a 1584 týmů z Británie. Británie se v celém programu doposud účastnila více než deseti tisíc výzkumných projektů, z rozpočtu získala zhruba 7008 milionů euro. To ČR naopak pouze 288 milionů euro na více než 1100 projektů.