Kreml využívá k šíření vlivu v Česku Zemana i tajné služby, tvrdí studie

Šíření konspiračních teorií, cílené dezinformace ale i podpora z úst českých politických představitelů jsou podle analýzy projevy systematické dezinformační kampaně Ruska v České republice. Autoři materiálu varují, že se Kreml snaží podrývat důvěru v demokratické politiky a instituce, Evropskou unii a NATO.

Cílem Kremlu je podle zjištění autorů studie také podkopat důvěru názorových oponentů a v dlouhodobém horizontu také vystoupení z EU. „Jako hlavní zájmy Ruské federace jsme identifikovali posilování pozice politických spojenců a využití těchto trojských koní pro posílení vnitřních rozkolů EU a NATO," zmínil Janda jednu ze tří priorit Ruska.

Hlavní politický spojenec Ruska pak podle nich je prezident Miloš Zeman. „Prezident jednoho z členských států EU je pro ně cenným spojencem. Jakákoliv pozice je projevena ruskou stranou, prezident Zeman ji později hájí," vysvětloval Janda, který je dlouhodobým kritikem Zemanova pozitivního vztahu k Rusku. Prezident nedávno odmítl dialog s ním kvůli pornografickému videu, které Janda v minulosti natočil. Zeman ho podle svých slov nepovažuje za partnera pro diskusi.

Ve studii jsou uvedeny také příklady dalších nástrojů. Její autoři tvrdí, že Kreml kromě politiků využívá pro ovlivnění české veřejnosti také dezinformační kampaně, spřízněné nevládní organizace, podporuje extremistické síly, zneužívá ruskojazyčnou menšinu nebo využívá spojení ekonomických a politických zájmů.

Podle Kundry jsou významné také aktivity ruských tajných služeb. „Neříkáme, že každý Rus, který žije v Česku, je agentem, ale v každém případě tu vidíme lidi, kteří hrají určitou roli v prosazování určitých zájmů," uvedl Kundra. Dodal, že v Česku nepochybně působí i tajné služby jiných zemí. Poukázal ale také na to, že třeba zájmy amerických tajných služeb jsou odlišné – ty se nesnaží oslabovat českou demokracii, ale spíš bojovat proti terorismu.

Think tank Evropské hodnoty upozorňuje na proruské dezinformační aktivity dlouhodobě. V rámci organizace funguje i program Kremlin Watch, její analytici spolupracují také s institucemi EU nebo ministerstvem vnitra. Nově chtějí na nebezpečí ruského vlivu Evropské hodnoty upozornit také kampaní „Nechceme zpátky na Východ". Ta má za cíl vysvětlit, proč je pro Česko výhodné být součástí Západu a hlavně proč by bylo nebezpečné se posouvat na Východ.

„Zvolili jsme formu krátkých videí, v nichž zhruba dvacítka odborníků poukazuje na některé ty manipulace," dodal. Do kampaně se zapojil například politických geograf Michael Romancov nebo bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář. Zastánci Kremlu mají podle tvůrců projektu své pozice často velmi dobře vyargumentované. Lidé pak snadno podlehnou dojmu, že členství v NATO nebo EU Česku nic nepřináší. Právě to by měla kampaň změnit.

Pro prosazování zájmů Kremlu v České republice je podle analýzy využíváno sedm typů nástrojů, mezi které autoři řadí (v závorce jsou indikativní příklady):

1) Zpravodajské a vlivové operace (případ Rachardžo, aktivity ruské ambasády)

2) Dezinformační snahy (zhruba čtyřicet dezinformačních projektů)

3) Relevantní političtí spojenci (M. Zeman, představitelé KSČM, někteří představitelé ČSSD)

4) Nevládní subjekty v roli spojenců (Institut slovanských strategických studií, Václav Klaus)

5) Podpora radikálních a extremistických sil („Národní domobrana" napojená na „Národní demokracii)

6) Zneužívání částí ruskojazyčné menšiny (aktivity časopisu Artěk)

7) Ekonomické operace s politickými cíli (aktivity Martina Nejedlého nebo Zdeňka Zbytka)