Praha – Členské základny tradičních politických stran v Česku klesají. Některé se snaží svou základnu udržet jako takzvané „registrované příznivce“.
Mladší uskupení sice nabírají nové členy, často ale jen v řádech desítek až stovek lidí. Některé strany také v posledních letech nenutí lidi ke členské průkazce, ale zakládají skupiny registrovaných příznivců. Tito podporovatelé mohou i ovlivňovat dění ve straně.
Nejvíce členů, ale zároveň největší propad členské základny zaznamenává v posledních letech KSČM. Mezi lety 2012 a 2015 přišla strana o 10 tisíc členů, loni stranickou knížku vlastnilo 42.994 lidí. Důvodem úbytku je především vysoký věk členů. Přirozený úbytek nedokáží nahradit ani nově přijatí členové. Těch podle mluvčího strany Roberta Kvacskaie přibude asi 400. Podle něj je více než polovina členské základny starší 70 let. Mladší 50 let je jen zhruba šest procent straníků.
Druhou největší základnu má dlouhodobě KDU-ČSL, která k červenci letošního roku registrovala 26.420 členů. Jejich počet za poslední dva roky zhruba o 1400 poklesl, i v tomto případě je za poklesem zřejmě vysoký věk.Více než 20.000 členů má také sociální demokracie, i její základna se však v posledních letech zmenšuje. K prosinci loňského roku mělo stranickou průkazku ČSSD 21.356 lidí, což je meziroční pokles zhruba o 1200 lidí a asi o 2260 lidí méně než před třemi lety.
Hnutí ANO, které dlouhodobě vede většinu volebních průzkumů, roste spíše pozvolna. Na začátku tohoto roku registrovalo 2777 členů, což je zhruba pětistovku více než o rok dříve. Podle Vladimíra Vořechovského z mediálního oddělení ANO mají oblastní i krajské organizace „velkou podporu vedení v tom, aby nové straníky přijímaly ještě rychleji". Od ledna do současnosti hnutí přijalo ale přijalo jen 55 lidí. „Od počátku roku máme na 300 žadatelů o členství a dále na 300 tzv. čekatelů na členství," uvedl Vořechovský. Každý zájemce o členství, jehož přihláška je schválena, totiž musí projít půlroční čekatelskou lhůtou.
ODS evidovala v období 2015/2016 celkem 14.123 členů, před šesti lety však měla více než dvojnásobný počet členů. Podle mluvčí Jany Havelkové se ale úbytek, který nastal především po roce 2010 a po pádu vlády Petra Nečase v roce 2013, podařilo zastavit a strana loni nabrala kolem 500 nových členů.
ODS se snaží se zapojovat i své sympatizanty. „Zřídili jsme novou skupinu, která nabízí možnost být registrovaným podporovatelem strany - což je stupeň mezi voličem a členem. Podporovatelé dostávají bližší informace o fungování ODS, jsou zváni na akce a rekrutují se z nich dobrovolníci do volebních kampaní," uvedla Havelková.
Podobně se svými příznivci pracuje i TOP 09. Ta jich má přes 14.000, což je zhruba čtyřiapůlkrát více než vlastních členů. Těch strana evidovala k začátku května 3148 s meziročním poklesem asi o 400.
Starostové a nezávislí (STAN) dokonce registrovaným příznivcům dává stejná práva jako členům s výjimkou možnosti kandidovat na šéfa krajské organizace a do předsednictva hnutí. Vlastních členů mělo STAN k srpnu letošního roku 106, registrovaných příznivců pak 1348. Počet obou skupin v posledních dvou letech rostl.
Nízký počet vlastních členů a nenabírání nových byl na začátku loňského roku jedním z hlavních důvodů rozkolu mezi tehdejšími členy Úsvitu přímé demokracie a impulsem ke vzniku Úsvitu - Národní koalice, toto nástupnické hnutí čítalo k srpnu letošního roku jen 273 členů. V době rozkolu měl Úsvit přímé demokracie devět členů.
Svoboda a přímá demokracie, které založil někdejší lídr Úsvitu Tomio Okamura, má podle svého tajemníka Jaroslava Staníka v současnosti 4003 členů.Týdně se pak hlásí asi 90 zájemců.
Strana práv občanů (SPO) přišla po neúspěchu ve sněmovních volbách v roce 2013 o více než čtvrtinu členů z 2500. Podle místopředsedy Mariana Keremidského se ale po dvou a půl letech podařilo stejný počet znovu nabrat a stranickou knížku má nyní opět asi 2500 lidí.
Počet členů Strany zelených se v posledních třech letech pohybovala kolem 1300 až 1400 členů. K srpnu letošního roku bylo zelených 1274.
Piráti zvýšili počet svých členů v posledních dvou letech zhruba o 80 na současných 427 straníků.
Související
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových
Aktuálně se děje
včera
Bývalý princ Andrew je opět na svobodě. Vyšetřování ale pokračuje
včera
Muž mohl mít na svědomí tři životy. Napadl taxikářku, pak se srazil s autem
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Policie je po letech obvinila
včera
Curleři se dočkali první výhry pod pěti kruhy. V akci byli sdruženáři, bronz v Big Airu získal pražský rodák
včera
Policie obvinila dva lidi z týrání zvířat v Litoměřicích
včera
Zemřel Jim Čert, hudebník s komplikovanou minulostí
včera
Všichni jsou si rovni před zákonem, řekl Starmer ke kauze bývalého prince Andrewa
včera
ZOH: Slalom rozhodl nedokončenou jízdou McGrath, týmový závod skokanů chumelenice
včera
Zimní počasí potrápí jih republiky. Hrozí komplikace v dopravě
včera
Pavel jmenuje Červeného ministrem v pondělí, potvrdil budoucí šéf resortu po schůzce na Hradě
včera
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
včera
Policie prohledává Andrewovo sídlo. Král Karel, princ William a vévodkyně Kate jsou hluboce znepokojeni
včera
Za zatčením Andrewa zřejmě stojí britská skupina Republic. Přiznejte, proč jste ho chránil, tlačí na krále
včera
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
včera
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
včera
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
včera
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
včera
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
včera
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
včera
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.
Zdroj: Libor Novák