Praha – Členské základny tradičních politických stran v Česku klesají. Některé se snaží svou základnu udržet jako takzvané „registrované příznivce“.
Mladší uskupení sice nabírají nové členy, často ale jen v řádech desítek až stovek lidí. Některé strany také v posledních letech nenutí lidi ke členské průkazce, ale zakládají skupiny registrovaných příznivců. Tito podporovatelé mohou i ovlivňovat dění ve straně.
Nejvíce členů, ale zároveň největší propad členské základny zaznamenává v posledních letech KSČM. Mezi lety 2012 a 2015 přišla strana o 10 tisíc členů, loni stranickou knížku vlastnilo 42.994 lidí. Důvodem úbytku je především vysoký věk členů. Přirozený úbytek nedokáží nahradit ani nově přijatí členové. Těch podle mluvčího strany Roberta Kvacskaie přibude asi 400. Podle něj je více než polovina členské základny starší 70 let. Mladší 50 let je jen zhruba šest procent straníků.
Druhou největší základnu má dlouhodobě KDU-ČSL, která k červenci letošního roku registrovala 26.420 členů. Jejich počet za poslední dva roky zhruba o 1400 poklesl, i v tomto případě je za poklesem zřejmě vysoký věk.Více než 20.000 členů má také sociální demokracie, i její základna se však v posledních letech zmenšuje. K prosinci loňského roku mělo stranickou průkazku ČSSD 21.356 lidí, což je meziroční pokles zhruba o 1200 lidí a asi o 2260 lidí méně než před třemi lety.
Hnutí ANO, které dlouhodobě vede většinu volebních průzkumů, roste spíše pozvolna. Na začátku tohoto roku registrovalo 2777 členů, což je zhruba pětistovku více než o rok dříve. Podle Vladimíra Vořechovského z mediálního oddělení ANO mají oblastní i krajské organizace „velkou podporu vedení v tom, aby nové straníky přijímaly ještě rychleji". Od ledna do současnosti hnutí přijalo ale přijalo jen 55 lidí. „Od počátku roku máme na 300 žadatelů o členství a dále na 300 tzv. čekatelů na členství," uvedl Vořechovský. Každý zájemce o členství, jehož přihláška je schválena, totiž musí projít půlroční čekatelskou lhůtou.
ODS evidovala v období 2015/2016 celkem 14.123 členů, před šesti lety však měla více než dvojnásobný počet členů. Podle mluvčí Jany Havelkové se ale úbytek, který nastal především po roce 2010 a po pádu vlády Petra Nečase v roce 2013, podařilo zastavit a strana loni nabrala kolem 500 nových členů.
ODS se snaží se zapojovat i své sympatizanty. „Zřídili jsme novou skupinu, která nabízí možnost být registrovaným podporovatelem strany - což je stupeň mezi voličem a členem. Podporovatelé dostávají bližší informace o fungování ODS, jsou zváni na akce a rekrutují se z nich dobrovolníci do volebních kampaní," uvedla Havelková.
Podobně se svými příznivci pracuje i TOP 09. Ta jich má přes 14.000, což je zhruba čtyřiapůlkrát více než vlastních členů. Těch strana evidovala k začátku května 3148 s meziročním poklesem asi o 400.
Starostové a nezávislí (STAN) dokonce registrovaným příznivcům dává stejná práva jako členům s výjimkou možnosti kandidovat na šéfa krajské organizace a do předsednictva hnutí. Vlastních členů mělo STAN k srpnu letošního roku 106, registrovaných příznivců pak 1348. Počet obou skupin v posledních dvou letech rostl.
Nízký počet vlastních členů a nenabírání nových byl na začátku loňského roku jedním z hlavních důvodů rozkolu mezi tehdejšími členy Úsvitu přímé demokracie a impulsem ke vzniku Úsvitu - Národní koalice, toto nástupnické hnutí čítalo k srpnu letošního roku jen 273 členů. V době rozkolu měl Úsvit přímé demokracie devět členů.
Svoboda a přímá demokracie, které založil někdejší lídr Úsvitu Tomio Okamura, má podle svého tajemníka Jaroslava Staníka v současnosti 4003 členů.Týdně se pak hlásí asi 90 zájemců.
Strana práv občanů (SPO) přišla po neúspěchu ve sněmovních volbách v roce 2013 o více než čtvrtinu členů z 2500. Podle místopředsedy Mariana Keremidského se ale po dvou a půl letech podařilo stejný počet znovu nabrat a stranickou knížku má nyní opět asi 2500 lidí.
Počet členů Strany zelených se v posledních třech letech pohybovala kolem 1300 až 1400 členů. K srpnu letošního roku bylo zelených 1274.
Piráti zvýšili počet svých členů v posledních dvou letech zhruba o 80 na současných 427 straníků.
Související
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel
před 2 hodinami
Lidé dnes v minimálně jednom případě zvolí senátora
před 3 hodinami
Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj
před 4 hodinami
Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů
před 5 hodinami
Počasí v příštím týdnu. Deštník se bude hodit, naznačuje předpověď
Aktualizováno včera
Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel
včera
Tramvaje dočasně nahradí autobusy. O víkendu začne velká výluka v Praze
včera
Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák
včera
Vražda dítěte na Semilsku. Policie odhalila a zadržela matku, hrozí výjimečný trest
včera
Trumpův golfový klub má být prezidentskou rezidencí. Návrh je podán
včera
Zemřel herec Miloslav Kopečný, představil se ve filmu Bony a klid
včera
První zpráva o nadcházející zimě. Meteorologové z modelů vyčetli, co máme čekat
včera
Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump
včera
Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku
včera
Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný
včera
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
včera
Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou
včera
Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření
včera
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
včera
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
Evropská unie čelí před nadcházející zimou výraznému riziku nedostatku zemního plynu, který by mohl vyžadovat zásadní omezení spotřeby nebo nákladné dodatečné nákupy na energetických trzích. Podle informací webu Politico představuje možný výpadek až čtrnáct miliard metrů krychlových paliva, což odpovídá roční spotřebě více než deseti milionů domácností. Výrazný pokles zásob navíc vystavuje evropský trh riziku prudkého růstu cen energií v případě chladnějšího počasí.
Zdroj: Libor Novák