Peníze na památky? Ministerstvo nestanovilo pravidla, náklady strmě rostly, zjistil NKÚ

Ministerstvo poskytuje peníze na tyto investice ze dvou programů státního rozpočtu. Kontroloři prověřili celkem čtyři z jejich podprogramů, z nichž ministerstvo v letech 2008 až 2015 podpořilo 559 akcí za 5,2 miliardy korun.

Podle kontrolorů ministerstvo nerozhodovalo o výběru akcí, které podpoří, na základě svých priorit a řídilo se především požadavky příspěvkových organizací.

U jednoho z programů podle kontrolorů MK nestanovilo jasná pravidla, podle kterých se mají akce žádající o dotaci vybírat. Pořadí akcí k financování se neřídilo přidělenými body. V některých případech měly akce neoficiálně přislíbenou dotaci ještě předtím, než žádost prošla hodnocením. Podle kontrolorů je tak systém hodnocení žádostí o dotaci netransparentní.

"Ministerstvo navíc nestanovilo předem, jaké náklady se z dotací mohou zaplatit, a o jejich proplacení tak rozhodovalo operativně. Nestanovilo také maximální výši podpory, kterou mohou příspěvkové organizace získat. Neurčilo ani případnou výši zdrojů, kterými by se mohly příspěvkové organizace na dotované akci podílet," uvedl NKÚ v tiskové zprávě.

Kontroloři také prověřili 14 akcí za více než 820 milionů korun u pěti příjemců dotací. U 11 ze 14 akcí se prodloužil termín jejich dokončení, a to v průměru téměř o tři roky. Za průtahy obvykle stály prodlevy v zadávacích řízeních, rozdíly mezi skutečným a předpokládaným stavebně technickým stavem budov a nezbytnost provést na místě archeologické či restaurátorské průzkumy. Rekordní zpoždění mezi kontrolovanými akcemi nabrala generální oprava fasád Národního divadla, která se oproti původně plánovanému datu dokončení zdržela o 7 let. Navyšovaly se i celkové náklady – a to u 10 ze 14 kontrolovaných akcí. V průměru náklady vzrostly o desetinu, ale například u rekonstrukce Špitálu Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích stouply o 46 %.

Psali jsme: V účetnictví vnitra jsou nesprávnosti za víc než 4,9 miliard, zjistil NKÚ  

Vážnější pochybení podle nku.cz kontroloři našli u Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které při rekonstrukci a nástavbě provozní budovy porušilo rozpočtovou kázeň ve výši 250 800 korun. Uhradilo totiž stavební práce z peněz určených na přípravu akce.

Pro rozvoj a obnovu státních kulturních zařízení mělo MK jen obecnou koncepci, ze které nešlo zjistit, zda financované programy plnily cíle ministerstva. Programy ministerstvo vytvořilo především z požadavků příspěvkových organizací. Prostřednictvím programů přitom ministerstvo rozděluje peníze už 13 let, aniž by dosud vyhodnotilo výsledky. Starší ze dvou programů měl skončit v roce 2007 a vyhodnotit jej mělo MK v roce 2008. Dokumentaci programu ale pětkrát změnilo a termín ukončení programu posunulo až na rok 2017. Peníze vyčleněné na tento program se postupně měnily z více než 2,6 miliardy korun na více než 8,8 miliardy korun. U druhého programu došlo prozatím k jeho prodloužení o 3 roky a k navýšení prostředků z 1,9 miliardy korun na 3,6 miliardy korun.

Ministerstvo odmítá, že by poskytování dotací z kontrolovaných programů bylo netransparentní. Bodový systém měl podle mluvčí doporučující charakter. Ministerstvo si podle NKÚ rovněž nestanovilo předem, jaké náklady se z dotací mohou zaplatit, a o jejich proplacení tak rozhodovalo operativně. Ačkoliv ministerstvo rozděluje prostřednictvím programů peníze už 13 let, výsledky dosud nevyhodnotilo, dodal kontrolní úřad.

Podle ministerstva nebyly programy v oblasti hodnocení žádosti o dotaci nastaveny úplně dostatečně účinně a transparentně za předchozího vedení ministerstva. Nové vedení resortu přistoupilo ke změnám v hodnocení žádostí. "Prvním krokem bylo nastavení priorizace požadavků, jejichž stanovení probíhá každoročně společně s příspěvkovými organizacemi v přípravě rozpočtu na další rok," uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková. V druhém kroku pak ministerstvo přijímá další soubor opatření v oblasti hodnocení žádostí.