Revoluční změna v exekucích a bankrotech? Pelikán připravil dvě novely

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu exekučního řádu. Jejím cílem je podle ministra Roberta Pelikána (ANO) snížit náklady, které jdou na vymáhání exekucí.

Některé novinky dnes Pelikán představil na tiskové konferenci. „Navrhujeme zavést princip jeden dlužník, jeden exekutor," uvedl. Podle něj by se tím měla zlepšit nynější situace, kdy se o jednoho dlužníka „stará" více exekutorů a často dělají stejné úkony. Tím by se měly snížit náklady. O dlužníka se podle Pelikána bude starat exekutor na základě teritoriálního principu, tedy ten, který je k němu nejblíže.

Novela zákona také podle Pelikána předpokládá povinné zastavení starých exekucí, které nemají výsledek a nedaří se vymoci ani náklady. Jde o případy, kdy dlužníci například nemají žádný majetek. Podle ministra exekutoři tyto exekuce v současné době zastavovat nechtějí, protože jsou závislí na věřitelích. "Vystavovali by se tím konkurenci jiných, kteří by něco takového neudělali, a pro věřitele je výhodné, aby mu exekuce běžela i tehdy, kdy vůbec nic nepřináší a jenom vytváří náklady," řekl Pelikán.

Věřitelé budou také muset složit zálohu na náklady exekuce. Peníze budou sloužit k pokrytí nákladů exekuce v případě, kdy se ukáže, že dlužník nemá majetek. „Jednak to umožní zlevnit systém v budoucnu, to znamená snížit náklady exekuce. A zejména by to mělo vytvořit ekonomickou motivaci pro to, aby si věřitel ověřil, zda je vůbec nějaká naděje, že se nějaké peníze z dlužníka dostanou," dodal Pelikán.

S exekutory se rezort už několik měsíců pře kvůli plánovanému snížení tarifního platu o třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun. Změna by měla nastat 1. ledna. Podle Pelikána by dnes představená změna zákona měla exekutorům pomoci.

Chystá se novela o oddlužení

Do procesu oddlužení by nově mohli vstoupit lidé bez ohledu na výši dluhů. Oddlužení by pak trvalo tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek. Tato novela je nyní v připomínkovém řízení, kde se k ní mohou vyjádřit jednotlivé vládní resorty.

Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. „Oddlužení si za více než pět let našlo místo. Je to nástroj, s kterým jsou velmi dobré zkušenosti," řekl Pelikán.

Jeho úřad chce odstranit stávající podmínku, která hovoří o tom, že dlužník má být schopen uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů. Podle Pelikána je tato bariéra nespravedlivá, protože velké množství lidí na oddlužení nedosáhne kvůli výši dluhů.

Nově by do procesu oddlužení mohl vstoupit každý bez ohledu na výši dluhů. Podmínkou však bude to, že tím nebude sledovat nepoctivý záměr - například, že dluhy vznikly uzavřením půjčky, o které dlužník předem věděl, že ji nebude splácet. Zároveň dlužníci budou moci do oddlužení vstoupit pouze tehdy, pokud procesem neprošli v předchozích sedmi letech.

Při novém způsobu oddlužení přijde dlužník o majetek s výjimkou běžného vybavení domácnosti či obydlí, což je podle ministra zpřísnění oproti dosavadnímu stavu, kdy soud rozhoduje mezi prodejem majetku či splátkovým kalendářem. Podle Pelikána se dlužníkům bude zabavovat majetek, jen když jeho hodnota přesáhne 100.000 korun. Soud ho následně prodá. Lidé pak budou dluh splácet s příjmu. Zůstane jim jen částka, která nejde zabavit.

Když člověk splatí polovinu dluhů, tak proces potrvá tři roky. Když splatí 30 procent dluhu, tak potrvá pět let. Nejdelší doba pro oddlužení bude sedm let v případě, když se splatí méně než 30 procent dluhů. „Budou se muset snažit ze všech sil vydělat, co nejvíc peněz, aby uhradili co nejvíc dluhů," dodal.

Česká asociace věřitelů napsala v prohlášení zaslaném ČTK, že přijetí změn by znamenalo zcela zásadní a nespravedlivý zásah do práv věřitelů. "Odstraněním minimální hranice splacení dluhu pro zahájení osobního bankrotu věřitelé ztrácejí jakoukoli garanci, že se domohou alespoň části svých oprávněných nároků," upozornila. Pro věřitele je prý velmi nevýhodná už stávající hranice 30 procent. "Její odstranění pak pro dlužníky může být signálem, že nově své dluhy nemusejí splácet již vůbec. To je zároveň následně může motivovat k tomu, aby vědomě vytvářeli a nespláceli další dluhy," dodala.