Má Senát vůbec smysl? Volební účast byla rekordně nízká. Politolog navrhl řešení

V posledním senátním finále řádných voleb před dvěma lety byla účast zhruba o 1,3 procentního bodu vyšší.

Nejméně voličů přišlo letos rozhodnout o svém zástupci v horní parlamentní komoře v mosteckém obvodu, a to 10,73 procenta. Naopak nejvyšší účast byla v Praze 6, v níž hlasovalo 23,23 procenta lidí oprávněných volit. Volební komisaři vydali voličům 427.774 hlasovacích obálek, 251 z nich nakonec nevolilo.

Úkolem všem stran bude podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska přesvědčit veřejnost, že nechodí hlasovat o politicích, ale sami o sobě. "Upřímně řečeno, nevím, co s tím. Nízká volební účast do určité míry demokracii ohrožuje," dodal.

Výsledek voleb a nízká účast podle předsedy STAN Petra Gazdíka říká, že lidé senátu nerozumí. Pro to, aby mohl hrát aktivnější roli, chce iniciovat změnu ústavy, která by prodloužila lhůtu pro projednávání zákonů v horní komoře ze 30 na 60 dnů. Podle úspěšných kandidátů STAN by nízká volební účast mohla nastartovat debatu o možné elektronické volbě přes internet, kterou bude hnutí prosazovat.

Podle Josefa Mlejnka by se měli poslanci a senátoři nad rekordně nízkou účastí zamyslet a případně upravit volební systém nebo pravomoci Senátu. "Když lidé nemají zkušenost, že se změna ve složení Senátu nějak reálně odráží do jejich životů, tak k volbám moc nechodí," podotkl. Politolog Jan Kubáček navrhuje zvážit, zda ze Senátu neudělat regionální komoru: "Když už totiž lidé k volbám jdou, preferují regionální osobnosti. Dnešním vítězem voleb je profese starosty," uvedl.

Psali jsme: V senátních volbách se nám moc nedaří, připustil Babiš. ANO by chtělo post místopředsedy Babiš se ke mně v kampani choval sprostě, stěžuje si Mládek. Škromach začíná od nuly  

Nízká volební účast vždy vyhovuje lidovcům, shodli se politologové. "Zásadním způsobem to bylo vidět především na Moravě. Strana ani voliče nemusí nijak mobilizovat, oni jsou zvyklí chodit," míní politolog Pavel Šaradín. Podle Mlejnka se díky disciplinované voličské základně dnes lidovci projevili silnější, než ve skutečnosti jsou.

Naopak příliš spokojeni nemohou podle politologů být ve štábu hnutí ANO, které získalo tři mandáty, ve hře mělo přitom 14 finalistů. "Nepodařilo se jim oslovit všechny, na které sázeli. Mobilizace nejela naplno, ale řekl bych tak na 60 procent," podotkl Kubáček. Mlejnek ale upozorňuje, že pro hnutí vicepremiéra Andreje Babiše to není tragický výsledek. "Ukázalo se totiž, že ANO má voliče, kteří chodí hlasovat za kandidáty i v tak nepopulárních volbách, jako je druhé kolo senátních voleb," uvedl.

Podle Kubáčka nejvíce prohráli komunisté, kteří letos nezískali v horní komoře ani jedno křeslo. Jde podle něho o systémový problém, kdy strana nedovede motivovat své voliče, přestože i ti jsou považováni za poměrně disciplinované.

Politologové si všímají i porážek některých známých jmen, zejména pak Zdeňka Škromacha v obvodu Hodonín. Doplatil prý mimo jiné na to, že kandidoval právě proti lidovecké Anně Hubáčkové, která je navíc známá z komunální politiky. "Část voličů navíc odradil třeba svými Hovory od bazénku. Ve snaze prezentovat se jako lidový kandidát překročil nějakou mez a stal se spíše směšným," dodal Mlejnek.