Proč bývalí Obamovi voliči dali hlasy Trumpovi? Nová studie nabízí překvapivou odpověď

Americké prezidentské volby rozhodl velmi těsný počet hlasů – 40 000. Podle odhadů okolo 6,7 až 9,2 miliónů bývalých voličů Obamy se rozhodlo hodit hlas Trumpovi. Podle amerického magazínu Vox lze tedy naprosto jistě říci, že právě tento přesun byl tím, co stálo Trumpovu protivnici ve volbách, Hilary Clintonovou, její většiny průzkumy předpokládané vítězství.

Trumpův úspěch je přičítán jeho schopnosti získat hlasy bílého pracujícího muže. Clintonová ztratila většinu v těch oblastech, kde měl Obama největší podporu tohoto segmentu. Tento fakt vzbuzuje přirozenou otázku – jak se mohli bývalí voliči černého prezidenta obrátit k velmi rasisticky působícímu Trumpovi? Podle obvyklé odpovědi to bylo kvůli jejich ekonomické nespokojenosti. Trump je na rozdíl od Clintonové dokázal přesvědčit, že vrátí Americe její ekonomickou velikost.

Podle nové studie nazvané Vote  Switching  in  the  2016  Election:  How  Racial  and  Immigration  Attitudes,  Not  Economics,  Explain  Shifts  in  White  Voting (Voličské přesouvání ve volbách 2016: Jak rasové a přistěhovalecké postoje, ne ekonomika, vysvětlují posuny v bílém hlasováním) připravované pro publikování v Public Opinion Quarterly však na základě výzkumu změn volebních preferencí voličů v letech 2012 a 2016, že mnohem důležitějším důvodem k přestupu k jinému prezidentskému kandidátovi byla otázka rasy a imigrace.   

Rasa a migrace jako dominantní téma dnešní americké politiky

Autoři studie poukazují na zcela ojedinělou skutečnost vysoké mobilizace bílého pracujícího voliče v prezidentských volbách 2016. Tento segment voličstva byl oběma majoritními americkými stranami, Republikány i Demokraty, dlouhodobě opomíjen. Demokraté se spíše soustředili na získání afro-amerického obyvatelstva a amerických Latinoameričanů, zatímco Republikáni zůstávali přes veškeré své pokusy dosáhnout bílé pracující třídy takřka výlučně spojováni s bílou, bohatou elitou. V důsledku toho se bílí pracující muži (i ženy) cítili být odcizeni od politiky a dívali se na ní s velkou nedůvěrou.

Významnou roli v jejich skeptickém postoji hráli i ekonomické faktory. Vlivem globalizace se začali s přicházejícími migranty prát o pracovní místa, která navíc postupně ubývala, jak americké firmy přesunovaly výrobu jinam. Vyvrcholením tohoto pro bílé pracující muže byla ekonomická krize z roku 2008. Podle obvyklého vysvětlení její dopady ovlivnily i volby 2016 a byly důvodem, proč byl zvolen Trump.

Ačkoliv autoři studie přiznávají, že ekonomické ukazatele mají svoji relevanci, co se týče důvodů proč lidé volili Trumpa, jejich výzkum ukázal, že mají jen zanedbatelný význam co se týče celkových důvodů, proč bývalí voliči Obamy z řad bílé pracující třídy dali hlas Trumpovi.

Podle výsledků studie mnohem důležitějším než faktorem se v politickém rozhodování voličů v prezidentských volbách 2016 ukázala být rasová otázka a postoj k imigraci. Výzkumníci zjistili, že bílí pracující, kteří předtím volili Obamu či patřili k nezávislým stranám přecházeli Trumpovi a Republikánům, pokud zastávali konzervativně rasové či protiimigrační postoje. Naopak ti, co vykazovali více umírněnější názory v těchto otázkách, přestupovali k Clintonové a Demokratům.

Podle Vox konzervativnější, protiigrantští voliči mohli v letech 2008 a 2012 cíleně přehlédnout rasový původ Obamy z toho důvodu, že je zajímaly v té době důležitější problémy jako vyřešení ekonomické krize či války v Iráku. V roce 2016 však se politická krajina změnila. Obamovo druhé období bylo ve znamení vzrůstající pozornosti věnované rasovým otázkám, zvláště v kontextu násilí a perzekuce černošské komunity.

Rasa se postupně začala stávat dominantním tématem politického diskurzu a centrálním bodem, kolem které se politické strany začaly orientovat. Prezidentské volby 2016 tento dlouhodobý proces jen dovršily. Jak trefně poznamenává Vox, oba prezidentští kandidáti je v podstatě proměnili v referendum o amerických rasových vztazích. Toto referendum vyhrál Trump, výsledky nastávajících průběžných voleb (middle term election) ukáží, zda-li Američané s jeho rasovou politikou souhlasí. Jisté je, že i ty budou ve znamení odlišných pozic obou politických stran k otázkám rasy a imigrace.