Poslanci schválili Drábkův úsporný balíček - Co to pro vás znamená?

Vyplácení sociálního příplatku mělo původně skončit ke konci tohoto roku, díky pozměňovacímu návrhu poslance Martina Vacka (VV) však bude vyplácen do konce roku 2012. "Podařilo se mi o dvouletý odklad této části novely. Doufám, že do té doby přijde ministr práce s nějakou koncepční změnou," vysvětlil Mediafaxu. "Obecně lze říci, že jsem dlouhodobě prosazoval citlivější přístup," dodal Vacek.

Sociální příplatek tak do konce roku 2012 budou dostávat rodiče nezaopatřených, dlouhodobě nemocných či postižených dětí. Od prvního ledna 2013 se však ruší.

Předkladatel novely ministr Drábek (TOP 09) v úvodu projednávání zákona prohlásil, že opatření, která navrhuje, jsou sociálně citlivá. S tím však nesouhlasí zpravodaj Miroslav Opálka (KSČM) ze sněmovního výboru pro sociální politiku. "Návrh rozevře nůžky mezi jednotlivými sociálními skupinami," soudí. Novela navíc prý vyvolává obavy v zaměstnaneckých odborech z toho, že na zaměstnance stoupne tlak ze strany zaměstnavatelů.

Vládní návrh zákona dále zachovává výši nemocenské na 60 procentech denního vyměřovacího základu a zaměstnavatelům ukládá povinnost platit nemocenskou svým zaměstnancům tři týdny namísto současných 14 dnů.

Nemocenská měla být přitom na 60 procentech denního vyměřovacího základu (DVZ) pouze v letošním roce, ale v souvislosti s ekonomickým vývojem státu ji ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce ponechat v této výši i nadále.

Návrh na prodloužení nemocenské hrazené zaměstnavatelem kritizují zejména zaměstnavatelé. V současnosti totiž zaměstnavatel platí za zaměstnance 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Podle vlády by měl platit dnů 21. Svaz průmyslu a dopravy varoval, že toto opatření by mohlo dostat do problémů zejména menší firmy, což povede k nárůstu nezaměstnanosti a zhoršení celkové ekonomické situace.

Podobně nepopulární je návrh na ponechání maximálního vyměřovacího základu, tj. stropu pro placení pojistného zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) na úrovni roku 2010, to je 72násobku průměrné mzdy. Původně mělo toto opatření platit pouze v letošním roce v rámci tzv. Janotova úsporného balíčku, se kterým přišla vláda bývalého premiéra Jana Fischera. Od příštího roku se měl strop na pojistné vrátit na 48násobek průměrné mzdy. To by ovšem v případě přijetí návrhu MPSV neplatilo.

Předloha omezuje i nárok na vyplácení porodného. Bude se vyplácet jen na první dítě - a to jen rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima. Zelenou dostala i změna zákoníku práce, kvůli které odbory v příštích dnech rozhodnou o termínu stávky. Snížit by se měl i příspěvek na péči v sociálních službách.