Vláda schválila návrh změn péče o děti, do konce volebního období ho už ale asi nestihne

Praha – Vláda dnes souhlasila s návrhem, který se týká změn v péči o děti. Postupný zákaz posílat děti v tísni do sedmi let do ústavů ale v brzké době platit nezačne. Péče o ohrožené děti, o kterou se dělí tři resorty, se pod jedno ministerstvo také zřejmě nyní nesloučí.

Vláda sice dnes s návrhem souhlasila a nařídila připravit do pololetí příštího roku příslušné paragrafy, do podzimních voleb se ale zákonná úprava pravděpodobně už nestihne schválit. Sjednotit systém péče o ohrožené děti pod jeden resort, vypracovat plán přeměny velkých ústavů a zakázat posílat do ústavů malé děti doporučovala vládní rada pro lidská práva.

„To, že ústavy máme rozděleny pod tři ministerstva, je pozůstatek starého sovětského systému, to je potřeba si říci," řekla dnes novinářům ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní by sjednocení přispělo k úspoře peněz a k jejich lepšímu využití na pomoc dětem a jejich rodinám.

Podle Sobotky se vláda shodla na tom, že příslušné návrhy by měly být připraveny do poloviny příštího roku. Vláda bude mít v letních měsících po nějakou dobu prázdniny, také Sněmovna se nejspíš sejde až v září. Poslanci obvykle projednávají návrhy zákonů několik týdnů, než je schválí. Volby by se měly konat nejspíš v říjnu. Záměr může pak sice převzít nový kabinet, celý legislativní proces ale začíná od začátku.

Dle návrhu rady by se děti do domovů a jiných zařízení měly dostávat jen ve výjimečných případech. Postarat by se o ně měla díky pomoci a službám vlastní nebo náhradní rodina. Podle představ rady měl zákaz začít platit postupně. Nejdřív by se týkal dětí do roku, později do tří let a nakonec do sedmi let. Prosadit se měl ale maximálně do šesti let od začátku platnosti normy.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. V roce 2012 tehdejší vláda schválila strategii péče o ohrožené děti. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let od letoška.

Rada navrhla i přijetí plánu ke snižování kapacity ústavů a zavádění služeb pro rodiny i vznik právní úpravy sjednocení péče, o kterou se nyní dělí ministerstva práce, školství a zdravotnictví, pod jeden resort. Rada uvedla, že systém a jeho řízení jsou nyní roztříštěné a pomoc není efektivní. Dodala, že jednotnou péči v EU nemají kromě ČR jen Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko.

Suma na ústavní péči se nemění, i když dětí v ní ubývá. Do péče o ohrožené děti v roce 2013 putovalo 8,2 miliardy korun. Ústavům připadlo 4,1 miliardy, náhradním rodinám 2,4 miliardy, azylovým domům a klokánkům 200 milionů. Prevence a terénní služby vyšly na 700 milionů. Za sociální pracovníky stát zaplatil 800 milionů. Do prevence se tedy dalo devět procent rozpočtu, do ústavů 52 procent.

Související

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Více souvisejících

Vláda ČR děti

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy