Praha – Česká republika by nabídla Srbsku pomoc, pokud by došlo k obnovení balkánské migrační cesty, po které by do Evropy proudili migranti z Turecka. Po jednání se srbským protějškem to dnes uvedl český prezident Miloš Zeman.
Nikolić přijel do ČR na dvoudenní návštěvu. Ve středu se sejde s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Ještě před tím ale navštívil Pražský hrad.
Zeman hosta ujistil, že podporuje členství jeho země v EU. Podle Nikoliče může Česko Srbsku „ve velké míře" pomoci, jeho země je na cestě mezi členské státy unie 16 let. Překážkou vstupu je požadavek přijmout ruské sankce a podpis dohody s Kosovem, které je nezávislé.
Pan prezident přivítal na Hradě prezidenta Srbské republiky Tomislava Nikoliće. pic.twitter.com/bVmxcArvPO
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 29. listopadu 2016
S tím hlava Srbska nesouhlasí. „Dokud budu prezidentem, budu proti tomu, abychom proti komukoliv zaváděli sankce," uvedl srbský prezident. Dodal, že pokud je podmínkou vstupu do EU podpis smlouvy s Prištinou, Srbsko se do unie „ani nechce dostat".
Psali jsme: OBRAZEM: Tomislav Nikolić přijel do Prahy, sešel se s prezidentem ZemanemTento postoj Zeman ocenil, sám je odpůrcem protiruských sankcí a volá po jejich zrušení. „Plně chápeme pozici Srbska, které se snaží udržovat přátelské vztahy se všemi velkými zeměmi a neuchyluje se k sankčním mechanismům," vysvětlil český prezident.
Hlavy obou států podepsaly vzájemnou dohodu o spolupráci v kultuře, vědě a sportu. Podle Zemana obě země jednají také o investicích do energetiky a dopravní infrastruktury, ale i o spolupráci vojenské a policejní.
Související
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
Miloš Zeman , Tomislav Nikolić
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek