Zeman vystoupil ve Sněmovně. Promluvil o úsporách a dávkách

Řekl to dnes poslancům před schvalováním státního hospodářského plánu na příští rok, který podpořil. Zeman v projevu zopakoval, že je přesvědčen o tom, že v době hospodářského růstu má být rozpočet přebytkový, v časech krize schodkový. Pochválil plnění letošního státního rozpočtu, které zřejmě skončí přebytkem.

Dotace na obnovitelné zdroje Zeman označil za batoh plný kamení a za nesmyslnou politiku bývalého ministra životního prostředí za Stranu zelených Martina Bursíka. Nynější vládu podle něho neomlouvá, aby s ní něco nedělala, například daňovými opatřeními.

Druhým břemenem jsou podle Zemana sociální dávky, a to ty, které podle něho lidem škodí například tím, že je odnaučují pracovat. Jmenoval doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, ale také podporu v hmotné nouzi.

Ohledně plnění nynějšího rozpočtu Zeman ocenil, že přebytku se dosáhlo nejen růstem ekonomiky, ale taky rozumnou daňovou politikou a lepším výběru daní. Kritizoval naopak to, že část přebytku vyvolalo podle něho razantní snížení investic.

Sociální dávky rozpočet neohrožují, reagoval Sobotka

Sociální dávky, na nichž by šetřil prezident Miloš Zeman, nejsou podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozpočtovým rizikem. Výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie, které by mohly být podle prezidenta dalším zdrojem úspor, nynější vláda zdědila, řekl Sobotka poslancům při schvalování návrhu státního rozpočtu pro příští rok.

Příspěvky a doplatky na bydlení byly zavedeny kvůli deregulaci nájemného, aby velké skupiny obyvatel zvyšování nájmů v bytech zvládly, připomněl premiér. Využívají je podle něho hlavně osamělí senioři a matky samoživitelky ve standardních nájemních bytech. "Nevidím to jako zásadní problém státního rozpočtu," podotkl Sobotka.

Podporami obnovitelných zdrojů kabinet podle něho jen reaguje na stav, který nastal v minulosti. "Nezavedla je současná vláda... My jsme je zdědili," řekl ministerský předseda. Problém podle něho tkví v tom, že někdejší kabinet legislativně nesnížil včas dotace, když v roce 2009 a 2010 klesly ceny solárních panelů.

Na závěr si neodpustil jeden bonmot. "Před téměř čtyřmi roky jsem se dopustil jisté neprozřetelnosti. Při projednávání programového prohlášení nové vlády jsem řekl, že pokud se ministru financí s takovým objemem plánovaných rozpočtových výdajů podaří dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, navrhnu ho na Nobelovu cenu za ekonomii. Ještě je prosinec. Těch 55 miliard vykazovaného rozpočtového přebytku se může rozplynout. Počkáme si na leden. Ale kdyby se nerozplynuly, již dnes vám sděluji, že pátrám po adrese Nobelovského výboru," slíbil Miloš Zeman.

Prezident Zeman v sobě nezapře ekonoma

"Projev prezidenta Miloše Zemana ke státnímu rozpočtu dával ekonomickou logiku. Prezident Zeman se jasně přihlásil ke keynesiánské hospodářské politice a tím dal najevo, že upřednostňuje vyšší zásahy státu do ekonomiky," hodnotí jeho projev ekonom Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty VŠE. Zeman také řekl, že v době ekonomického růstu mají být rozpočty přebytkové a v době ekonomické krize mohou být schodkové. "S touto tezí lze souhlasit a podepsala by se pod ní většina ekonomů. Je však škoda, že se touto tezí neřídil premiér Zeman v letech 1998 až 2002," uvedl odborník.

"V prezidentském projevu ve sněmovně dále zazněla kritika zbytečných výdajů v sociální oblasti. Zde lze nalézt schodu s akademickým pohledem na tuto problematiku. Některé dávky jsou opravdu zneužívány a neslouží svému deklarovanému účelu, je zde proto prostor k úsporám. Od prezidenta Zemana také zazněla kritika dotací na obnovitelné zdroje. Z ekonomického (nikoli ekologického) hlediska je tento postoj pochopitelný. Není hospodárné, abychom produkovali energii z dražších zdrojů, když ji můžeme pořídit levněji. Ušetřené peníze lze využít na jiné záležitosti, třeba na tolik skloňované investice," dodal Křeček.