Rodina Evy Michalákové se nevzdává: Babička s dědečkem žalují Barnevern, chtějí vidět vnoučata

Prarodiče kluků Michalákových o možnost setkání s dětmi žádají vytrvale po celou dobu jejich pobytu u pěstounů. Jen od loňského září obdržel norský Barnevern pět oficiálních žádostí, všechny zamítnul. Barnevern bez dalších detailů odepisoval, že pro setkání není vhodná doba a k posouzení žádosti se úředníci vrátí „až se situace uklidní."

„Nikdo neví, co úředníci Barnevernu považují za zklidnění situace. Můžeme se jen domýšlet, že tím myslí okamžik, kdy Eva Michaláková přestane o děti bojovat. Je zjevné, že setkání umožnit nechtějí a žádosti rodiny je jen otravují," říká Hasenkopf. Podle něj je tato žaloba precedenční a bude zajímavé pozorovat, jak se k ní norské soudy postaví.

„Nikdy jsme neměli pochyb, že i v případě prarodičů Norsko šlape po právech dětí a jejich vlastní rodiny. K žalobě však přistupujeme až nyní, poté, co Norsko konečně ratifikovalo Haagskou úmluvu o soudní příslušnosti ve věcech péče o děti. Tato úmluva totiž zavazuje státy brát ohled i na rodinné vazby dětí. Je to novum, které norské právo dosud nerespektovalo."

Petiční výbor na podporu rodiny také vyhlásil novou veřejnou sbírku, která by měla pomoci nashromáždit dostatek finančních prostředků na úhradu služeb norského právníka a nutné překlady.

Psali jsme: Michaláková využívala média na úkor dětí, uvedl norský soud. Právník ostře reaguje  

„Norští právníci jsou velmi drazí a na rozdíl od Evy Michalákové dědeček nemá v Norsku ani částečný nárok na bezplatnou právní pomoc. Současně se s žádostí o podporu obrátíme na Zdeňka Kapitána z Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí. V minulosti kritizoval rodinu, že údajně odmítla využít finanční pomoc jeho Úřadu. Není to sice pravda, rodina určitě nic neodmítla, ale vezmeme jej za slovo. Nyní má možnost prokázat, zda to s pomocí rodině myslí vážně," doplnila Hasenkopfa poslankyně Jitka Chalánková.

Připomněla také žádost o zařazení případu Michalákových do skupiny prošetřovaných případů norskou vládou, se kterou se obrátila na norskou velvyslankyni: „V příštích dnech se na paní velvyslankyni opět obrátím, protože od ní nemám zpětnou vazbu. Prošetření vybraných případů přislíbila loni samotná norská ministryně pro děti a mládež. Nechápu, proč česká vláda odmítla norskou vládu oslovit." Chalánková ocenila vstřícný přístup ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí, jehož intervence pravděpodobně zabránila alespoň adopci Davida. Naopak připomněla, že ministerstvo práce a sociálních věcí a jemu podřízený Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí hází rodině od začátku spíše klacky pod nohy.

Petiční výbor bude současně opakovat svou žádost o prověření stavu zejména staršího chlapce. Mnoho konkrétních indicií a vytrvalé odmítání kontaktu budí čím dál větší podezření, že Barnevern se setkání chlapce s rodinou bojí, protože by mohly vyplout na povrch skutečnosti, které by potvrdily, že problémy, kterými trpěl již v péči rodičů, po odebrání neodezněly, ale naopak se ještě více prohloubily.

Psali jsme: Norská společnost je nemocná, tvrdí právníci. Poženou kauzu do Štrasburku  

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu, zdůraznil, že praktiky norského Barnevernu budí stále větší pozornost i v mezinárodním měřítku. „Evropský soud pro lidská práva začíná vážně řešit celkem osm případů norských rodin, které přišly o děti. Mezi důvody figurují nucená adopce, odmítání kontaktu dětí s rodinou a upřednostňování placených pěstounů před vlastní rodinou," uvedl Zdechovský a doplnil. „Stále věřím, že nelidský norský systém ochrany dětí nakonec zkolabuje. Měl by nás určitě zajímat, protože jsou tu snahy o jeho zavedení v Česku."

Evropského poslance Petra Macha zase zajímá, jaký je osud mezinárodní smlouvy, kterou si od vlády a prezidenta vyžádala svým usnesením poslanecká sněmovna. Právě on připravil její první návrh. „Pokud vím, prezident Zeman ji v přepracované podobě dal k dispozici všem zodpovědným rezortům, ale pak nastalo ticho po pěšině. Vláda by měla veřejnosti jasně sdělit, proč nerespektuje vůli dolní komory parlamentu a co je v návrhu smlouvy umožňující lepší spolupráci při ochraně práv dětí špatně."

Přehled odmítnutých žádostí o setkání s dětmi od září 2015:

3. 9. 2015 S odůvodněním, že žádost vnímají pozitivně, ale děti mají příliš mnoho aktivit ve škole. K žádosti se vrátí, až se situace uklidní.

18. 2. 2016 Vyjadřují obavy ze stresu dětí před soudem a avizují, že žádost přehodnotí, až se situace uklidní.

4. 5. 2016 Situace dětí se prý od února nezměnila. Až bude situace klidnější a čitelnější, návštěvu opět zváží.

28. 9. 2016 Žádosti nevyhovují a odkazují na dříve uvedené důvody. S dědečkem se prý spojí, až budou okolnosti příhodnější.

9. 11. 2016 Odmítají kontakt, protože nyní není kontakt s biologickou rodinou v zájmu dětí. Informují, že již dříve dědečkovi napsali, že kontakt zváží, až se situace uklidní.