Po brexitu ubudou miliardy v rozpočtu. Po roce 2020 by mohl vzniknout pilíř na vyrovnávání trhu, tvrdí Jurečka

"Evropské státy proto přemýšlí pro nové programovací období, které začne po roce 2020, o vybudování tzv. třetího pilíře společné zemědělské politiky, kterým by se vyrovnávaly poklesy cen na trhu s komoditami," řekl ČTK Jurečka. Ten také stále věří, že čeští zákonodárci stihnou do konce mandátu současné sněmovny schválit i fond těžko pojistitelných rizik. Je však možné, že se ještě u něj změní parametry, dodal.

Třetí pilíř by měl sloužit jako intervenční záloha. V okamžiku, kdy na trhu dojde k propadu cen, tak by díky němu mohly evropské státy nakupovat danou komoditu, nebo zemědělcům finančně vypomáhat. "Nikdo neupřesnil, jak je to myšleno. Něco podobného funguje u zemědělců ve Spojených státech, kdy jim stát je schopen garantovat minimální výkupní ceny zemědělských komodit. A je schopný dointervenovat tu část ceny, která zůstává jako rozdíl," sdělil ČTK Jurečka.

V současnosti fungují dva pilíře evropské zemědělské politiky. V prvním jsou peníze přerozdělované na přímé platby, jsou v něm také například peníze na pohodu zvířat. Ve druhém, který představuje program rozvoje venkova, se pak vyplácí příspěvky například na investice, životní prostředí, inovace.

Po reálném brexitu, tedy až Velká Británie, která je čistým plátcem do unijního rozpočtu, přestane přispívat Evropské unii, si ministr nedokáže představit, jak by se finanční výpadek zvládl nahradit. "Nebudeme muset tu korunu obracet jenom jednou, ale dvakrát, víc nad tím uvažovat," dodal Jurečka. Podle něj bude třeba dávat větší důraz na kontrolu smysluplnosti investic, přemýšlí se také o umenšování dotací, naopak by se více hledělo na návratnost peněz do rozpočtu.

"Bude obrovský tlak na to, aby byla zemědělská politika více zelená, aby dokázala více řešit klimatické výzvy, to je podle mě jasné," dodal ministr.