ČSSD chce prosadit pomoc rodinám a seniorům

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

10. ledna 2017 10:25, Aktualizováno 10. ledna 2017 16:23

Bohuslav Sobotka a Michalea Marksová /oba ČSSD/
Bohuslav Sobotka a Michalea Marksová /oba ČSSD/ Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Přídavky na děti, otcovská dovolená, senioři, zaměstnanci nebo bezpečnost. Právě to jsou témata, na které se chce ještě do voleb zaměřit sociální demokracie. Novinářům to dnes řekl premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka. 

Vláda by podle svého šéfa měla využít toho, že ve Sněmovně nemá jen těsnou většinu, a až do konce svého mandátu by měl fungovat naplno. Za hlavní prioritu své strany označil pomoc rodinám s dětmi. „Máme možnost prosadit změny, které budou znamenat konkrétní zlepšení," uvedl. Konkrétně by podle něj mělo jít o zvýšení příspěvku na děti nebo otcovskou dovolenou. Ministryně práce Michaela Marksová chce mimo jiné prosadit předpis o sociálním bydlení a dlouhodobé ošetřovné.

Nový systém valorizace penzí, který bude lépe zohledňovat růst mezd, a nižší limity na spoluúčast pacientů z řad seniorů by měl pomoci českým důchodcům. ČSSD chce také prosadit regulaci agentur práce a zvýšit dávky při dlouhodobé nemoci. Zaměstnance by měl podpořit i další růst minimální mzdy.

Psali jsme: Z přebytku rozpočtu má být rezerva na valorizaci penzí, žádá ČSSD  

Mezi další cíle sociálních demokratů podle Sobotky patří stabilizace zdravotní péče a posilování bezpečnosti. V kabinetu chce ČSSD také tlačit na to, aby byla zahájena výstavba klíčových dopravních staveb a zrychlilo se čerpání evropských fondů. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík chce sestrám u lůžek od července přidat 2000 korun či rozšiřovat počet studentů lékařských fakult.

Ministryně školství Kateřina Valachová se soustředí na kariérní řád pro učitele a posilování rozpočtu svého resortu. Ministerstvo průmyslu bude pracovat na podpoře exportu a modernizaci investičních pobídek. „Budeme se zaměřovat na to, aby investice, co přicházejí, byly s vysokými platy pro zaměstnance," uvedl ministr Mládek.

Psali jsme: Stát neví co s penězi? Ptali jsme se, jak naložit s desítkami miliard, a nestačili jsme se divit  

Ministr pro lidská práva Jan Chvojka novinářům řekl, že chce řešit nezaměstnanost a vzdělání v sociálně vyloučených lokalitách a spolu s ministerstvem spravedlnosti dokončit novelu insolvenčního zákona.

Diplomacii bude podle jejího šéfa Lubomíra Zaorálka zajímat mírové řešení konfliktů, které způsobují migrační vlnu, a vyjednání co nejlepších podmínek odchodu Británie z Evropské unie pro Čechy, kteří tam žijí. Šéf rezortu vnitra Milan Chovanec plánuje uvádět do praxe opatření doporučená auditem národní bezpečnosti nebo zlepšovat podmínky práce bezpečnostních sborů. Rozšířit chce také možnosti občanů vyřizovat styk s úřady přes internet.

včera

Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka ,  rodičovský příspěvek ,  důchody

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 3 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy