Pomoc postiženým na trhu práce? Stát vydal přes 22 miliard, výsledek nulový, zjistil NKÚ

NKÚ zkontroloval téměř 4,1 miliardy korun. Většina peněz, tj. 96 %, putovala zaměstnavatelům na chráněném trhu práce. Hlavní prioritou politiky zaměstnanosti u zaměstnávání OZP je přitom usnadnit těmto osobám přístup na volný trh práce.

Ministerstvo ale s tímto tvrzením nesouhlasí. "Právě chráněný trh práce pomáhá handicapovaným, kteří nacházejí uplatnění na volném trhu práce jen velmi obtížně," říká náměstek sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek Jiří Vaňásek. Průměrně je takto podpořeno 35.000 zaměstnanců se zdravotním postižením, kterým by jinak hrozila ztráta zaměstnání, uvedl.

"Koncepce ani strategie politiky zaměstnanosti nemají pro zaměstnávání OZP žádné konkrétní a měřitelné cíle. NKÚ tyto chyby MPSV přitom vytkl už v roce 2010," sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.

Ministerstvo při tvorbě svých koncepcí vychází z údajů Českého statistického úřadu. Ten svá šetření prováděl s odstupem šesti let, takže ministerstvo nemělo aktuální údaje o zaměstnaných OZP. MPSV takové údaje potřebuje kvůli tvorbě strategií i kvůli plánování výdajů.

Největší část výdajů na podporu zaměstnanosti OZP tvoří příspěvek pro zaměstnavatele, u kterých pracuje více než 50 % OZP. V kontrolovaném období to bylo téměř 21,5 miliardy korun. Ministerstvo tak podporuje především vznik nových zaměstnavatelů, kteří se specializují na zaměstnávání OZP.

"Jedním z hlavních cílů politiky zaměstnanosti ale je vyšší integrace lidí s postižením do majoritní společnosti, a tedy jejich přístup na volný trh práce. Podpora zaměstnávání OZP na volném trhu práce naopak klesala a celkem na ni dalo ministerstvo jen 903 milionů. Například v roce 2015 to bylo pouze 1,4 % celkových výdajů," uvedl nku.cz.

Chráněný trh práce podporuje i tzv. náhradní plnění. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat minimálně 4 % OZP. Pokud to neplní, mohou od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP, koupit zboží nebo služby. Náhradní plnění pomáhá najít odbyt pro výrobky OZP a zároveň udržet jejich pracovní místa.

NKÚ na své webu uvádí, že zkontroloval 21 zaměstnavatelů z chráněného trhu práce a zjistil, že jen 42 % z nich prodávalo výhradně vlastní výrobky a služby. Ostatní se spíše zabývali zprostředkováním prodeje výrobků a služeb jiných dodavatelů, kteří už ovšem OZP nezaměstnávali. V těchto případech náhradní plnění nesloužilo svému účelu, tedy podpoře zaměstnávání OZP a zvýšení odbytu jejich výrobků a služeb.

Podle Vaňáska se ale zaměstnavatelé mohou dle zákona zabývat kromě výroby a služeb i ekonomickou činností, mimo jiné například logistikou, obchodem či zprostředkovatelskými službami. "Není možné dovozovat, že v případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením jsou takovéto činnosti oproti výrobě druhořadé a měly by být vyloučeny z náhradního plnění," uvedl náměstek Vaňásek.