Miloš Zeman bude opět kandidovat na prezidenta

Zeman se ke kandidatuře přihlásil před několika stovkami svých příznivců ve Španělském sále. Jako každý rok s nimi na Hradě slaví výročí své inaugurace. Zeman jim poděkoval, že na hrad přišli. "Chtěl bych říci, že vám jsem vděčný za vaši pomoc a podporu," řekl. Dodal, že jako nesmírně malé poděkování za tuto pomoc a podporu jim jako prvním oznámí své rozhodnutí. "Politická prohlášení by měla zaznít jako výstřel z děla. Politická prohlášení by neměla být obalována do bahna lží. Proto vám oznamuji, že jsem se rozhodl znovu kandidovat na funkci prezidenta," řekl Zeman. Sklidil za to bouřlivý potlesk vestoje.

Prezident Zeman si drží podporu zhruba poloviny České veřejnosti. V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se ukázalo, že mu důvěřuje 54 procent občanů. Dřívější průzkumy ukázaly, že občané nejvíce oceňují, jak je Zeman v kontaktu s občany a zná jejich problémy (dobře tento aspekt hodnotí 66 % respondentů), že v tomto ohledu selhává si myslí více než čtvrtina veřejnosti (28 %).

Necelé dvě třetiny občanů (63 %) hodnotí jako dobré také to, jak prezident plní funkce svěřené Ústavu, kritické stanovisko v tomto ohledu vyjádřili přibližně tři z deseti dotázaných (31 %). Převahu příznivého hodnocení nad tím negativním jsme zaznamenali také v případě toho, jak český prezident Miloš Zeman ovlivňuje vnitropolitický život (podle 52 % dobře, podle 39 % špatně).

O Zemanovi se píše i v zahraničí

Agentura Reuters v souvislosti s oznámením jeho kandidatury přinesla delší text věnovaný Zemanovi a jeho prvnímu funkčnímu období. Podle agentury je současný český prezident jeden z největších obdivovatelů Donalda Trumpa v Evropě. 

Reuters také připomíná, že i když má Zeman jako prezident omezené pravomoci, může mít značný vliv na často nejisté vlády politických stran v zemi. Uvádí také, že Zeman vede ankety jako nejdůvěryhodnější politik v unijní zemi.

Zeman se ve světě zapsal do podvědomí například tím, že během loňské prezidentské kampaně v USA deklaroval svou podporu pro Trumpa, což mu vyneslo první pozvání do Bílého domu pro českého prezidenta po více než deseti letech.

Kromě toho také ostře kritizuje Evropskou unii kvůli jejím plánům na přerozdělování žadatelů o azyl. V roce 2015 také varoval, že vlna migrace převážně ze Středního východu a severní Afriky by mohla smést Českou republiku - přestože neexistují žádné náznaky, že by se země měla stát jednou z hlavních destinací žadatelů o azyl.

V zahraniční politice klade důraz na vztahy s Moskvou, čímž se dostává do sporu s vládní politikou. Také by chtěl, aby Češi referendu hlasovali o členství v EU i v NATO. Zeman navíc odmítá sankce EU uvalené na Rusko kvůli jeho anexi Krymu v roce 2014 a jeho roli v povstání ve východní Ukrajině.

Prezident byl také jedinou hlavou států EU, která se v Moskvě zúčastnila oslav 70. výročí konce druhé světové války a kritizoval spuštění jednotky bojující s falešnými zprávami, které podle zpravodajců často přichází z Ruska.

Zemana čeká shánění podpisů

Zeman bude nyní muset sehnat 50.000 podpisů od občanů, stejně jako ostatní kandidáti. Ve hře jsou ale i další jména, která mohou jeho další působení na Hradě ohrozit. 

O místě na Hradě uvažuje například i dlouholetý senátor ODS Jaroslav Kubera, který ale zatím nechce spekulovat o tom, zda bude sám za sebe kandidovat příští rok na prezidenta. Dosud se mu nepodařilo přesvědčit manželku, aby s ním žila na Hradě. 

Mezi další kandidáty patří textař, producent a bývalý spolumajitel sázkové kanceláře Michal Horáček, lékař a občanský aktivista Marek Hilšer, podnikatel Igor Sládek nebo performer Milan Kohout. O křeslo hlavy státu projevili zájem i další, zatím ale o své možné kandidatuře moc nehovoří.

Volby prezidenta by se měly konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku. Kandidáty by proto bylo třeba nominovat do poloviny letošního listopadu. Většina Čechů považuje i nadále za nejvhodnější způsob výběru prezidenta přímou volbu a tento názor ve společnosti sílí.