Vláda schválila návrh zákona o zálohovaném výživném

K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Koalice záměr dvakrát smetla. Vadila hlavně nízká vymahatelnost, státu se měla vrátit zhruba tři procenta vyplacené sumy. Hnutí ANO se dřív stavělo proti zavedení "další sociální dávky". Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zákon před nedávnem označil za jednu z deseti priorit svého kabinetu pro zbytek vládnutí.

"Po letech planých debat předkládáme konkrétní možnost pomoci," uvedl na tiskové konferenci premiér. Podle něj pro návrh zákona dnes zvedli ruku všichni přítomní ministři. Považuje to za "signál podpory" pro jednání v Parlamentu. Věří, že normu podpoří i poslanci z jiných stran. "Jsme připraveni diskutovat (ve Sněmovně) o návrzích, které zlepší vymahatelnost," dodal Sobotka. Doufá, že se zákon podaří do voleb prosadit. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) řekla, že se debaty točí hlavně kolem vymáhání, to se ale za poslední léta k lepšímu nezměnilo.

K normě měly výhrady některé resorty, kraje, odbory i opoziční strany. Podle poslední verze zákona by stát měl dostat zpět asi deset procent vyplacené sumy na dávku. Roční výdaje ministerstvo práce spočítalo na 736,8 milionu korun, vymohlo by asi 73,9 milionu.

Podle návrhu zákona je zálohované výživné "zvláštní sociální dávka". Bude o ni možné žádat, pokud dítě nedostává od rodiče soudem nařízené alimenty či jejich část přes tři kalendářní měsíce. O přidělení rozhodne krajský úřad práce, po neplatiči pak bude vyplacenou sumu na dávku vymáhat u soudu či exekucí. Pokud se zjistí, že po dlužníkovi není možné nic vymoci, zálohované alimenty stát neposkytne.

Na dávku by měly podle ministryně dosáhnout děti z domácností s příjmem pod 2,7násobek životního minima. U rodiče s jedním dítětem do pěti let částka činí 13.176 korun měsíčně. Rodič s osmiletým a šestnáctiletým potomkem by neměl mít víc než 20.871 korun. Na posuzování má vliv i to, jestli pečující matka či otec žijí s novým partnerem či partnerkou, nebo třeba s prarodiči. Do stanovení životního minima a příjmu se započítávají všechny osoby v domácnosti.

Podle ministerstva práce má nová dávka zmírnit chudobu dětí, kterým rodič alimenty neplatí. Proti zavedení zálohovaného výživného se dřív stavělo hnutí ANO. Stažení zákona nyní žádalo ministerstvo obrany, zaměstnavatelé a dva kraje. Výhrady měly i některé další resorty a odbory.

Se zavedením zálohovaného výživného nesouhlasí ani opoziční TOP 09 a někteří právníci. Podle nich je nutné spíš zlepšit vymahatelnost. "Stát nemá nahrazovat nezodpovědného rodiče, ale má jej přimět k plnění jeho povinností," sdělila ČTK poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová. Poslanci TOP 09 navrhují, aby stíhání dlužníků bylo možné už po dvou měsících neplacení alimentů. Nyní je nehrazení výživného trestné až po čtyřech měsících.

Aby zákon začal od ledna příštího roku platit, musí ho po kabinetu schválit i Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Není tedy jisté, jestli se norma stihne do podzimních parlamentních voleb.