Boj za Denise a Davida nekončí. ČR chce prověřit poměry dětí Michalákových v Norsku

Praha - Česká republika se pokusí o prošetření poměrů bratrů Michalákových, kteří vyrůstají po odebrání z rodiny u norských pěstounů. Česká strana bude norské úřady znovu žádat také o to, aby chlapci měli vazbu s českým prostředím a učili se česky. V písemné odpovědi na interpelaci to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj Česko matku hochů Evu Michalákovou podpoří také při její případné stížnosti u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. ČTK Sobotkovo vyjádření poskytl výbor podporovatelů Michalákové.

Norská sociální služba odebrala české matce a otci syny Denise a Davida v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. O zbavení Michalákové rodičovských práv k oběma synům rozhodly předloni norské úřady, otci práva ponechaly. Matka s odvoláními u vyšších instancí neuspěla a chystá se podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Pokud se Michaláková na soud obrátí, získá podle Sobotky česká vláda možnost podpořit ji. "ČR s využitím této možnosti (intervenovat ve prospěch svých občanů) počítá," uvedl premiér v odpovědi na iterpelaci.

Postup by koordinovala kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před soudem pro lidská práva. Zástupci vlády se už s advokátkou Evy Michalákové kvůli případné stížnosti do Štrasburku sešli. Diskutovali o předpokladech jejího úspěšného podání. Michaláková u evropského lidskoprávního soudu už jednou neuspěla.

Premiér uvedl, že se Česká republika "pokusí o prošetření poměrů chlapců". "Současně bude znovu aktualizován požadavek na zachování vazby chlapců s českým prostředím a zejména zdůrazněn požadavek na výuku českého jazyka," napsal Sobotka. Podle něj se po dohodě s advokátkou jeví žádost o prošetření poměrů nyní jako nejvhodnější.

Právnička Michalákové Nora Boková už dřív uvedla, že Norsko matku z ničeho neobviňuje a o rodičovská práva přišla, "protože promluvila veřejně" a informovala o kauze ve sdělovacích prostředcích. Český rozhlas pak citoval z rozsudku norského krajského soudu, podle něhož matka využívala média na úkor soukromí svých synů.

Postup vlády přivítala členka výboru podporovatelů a poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se o případ dlouhodobě zajímá a premiéra interpelovala. Podle ní měl kabinet tyto kroky podniknout už dávno.

Dnes téměř dvanáctiletý Denis a osmiletý David vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách, prožili v nich většinu života. Norské úřady předloni navrhly adopci mladšího chlapce, tento záměr ale odvolací soud neschválil.

Informace o kauze odebraných sourozenců poskytují zastánci Michalákové, norské instituce se k případu od počátku nevyjadřují. Podle některých médií a expertů tak není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc "na základě všech relevantních informací" a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu soukromí chlapců nemohou "reagovat na nesprávná tvrzení".

Související

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet

ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Češky Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Více souvisejících

Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) Bohuslav Sobotka norsko Jitka Chalánková (TOP09)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 40 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy