Senátoři zrušili plošné výjimky ze zveřejňování smluv v registru

Praha – Senátoři se dnes postavili proti plošným výjimkám ze zveřejňování smluv v jejich registru. Odmítli návrh, aby se výjimky vztahovaly na státní, krajské či obecní firmy.

Zákon o registru smluv se vztahuje na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50.000 korun. Od letošního července má být zavedeno pravidlo, že nezveřejněná smlouva není platná. Změny nyní posoudí Sněmovna.

Výjimku by podle Senátu měl mít pouze národní podnik Budějovický Budvar, úlevy by měla mít také zdravotnická zařízení. Podle sněmovní verze se výjimky měly vztahovat na všechny státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí, které mají obchodní či průmyslovou povahu. Kritici namítali, že by tím registr smluv ztratil smysl, neboť by z něj zmizely dvě pětiny smluv ve výši zhruba 150 miliard korun ročně.

Sdružení Rekonstrukce státu postoj Senátu ocenilo. „Senátoři přeci jen zafungovali jako pojistka legislativního procesu. Vyjmutí Budvaru i výjimka pro nákupy léčiv a zdravotnických prostředků jsou nutnou daní za to, aby registr nebyl vykostěn v takové míře, jak požadovala část poslanců," uvedl mluvčí sdružení Václav Zeman.

Sociální demokrat Radko Martínek neuspěl s návrhem zrušit celý zákon, označil ho za protiústavní a narušující hospodářskou soutěž. Totéž navrhoval i Michal Canov (SLK). Senát naopak podpořil jeho jiný návrh, který má zrušit platné výjimky ze zveřejňování smluv pro Parlament, prezidentskou kancelář, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, úřad ombudsmanky i úřad Národní rozpočtové rady.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) doporučoval schválení sněmovní verze jako nejméně špatné řešení s tím, že budoucí vláda bude muset zákon buď přepracovat, nebo zrušit. Pro schválení novely beze změn bylo ale jen 23 senátorů, pro zamítnutí 21.

Senátor Libor Michálek (za Piráty) neprosadil povinnost zveřejňovat smlouvy jen pro státní či národní podniky s dominantním postavením na trhu, nebo pro podniky, které z veřejných rozpočtů dostaly více než půl miliardy korun ročně. Neuspěly ani úpravy občanských demokratů, podle nichž se měly výjimky vztahovat pouze na smlouvy státních či obecních podniků, které by se týkaly předmětu podnikání.

Určité úlevy senátní i sněmovní verze novely přináší České televizi a Českému rozhlasu. Pod zákon by sice spadaly, nemusely by ale vkládat do registru smlouvy, které se týkají výroby a vysílání sportovních pořadů včetně nákupu práv, a dohody o nákupu práv převzatých pořadů.

Související

Petr Pavel

Pavel se těší největší důvěře mezi vrcholnými politiky, zjistilo CVVM

Nejdůvěryhodnějším z vrcholných českých politiků je podle šetření CVVM prezident Petr Pavel, jemuž věří 54 procent lidí. Je tak jediným politikem, na kterého mají lidé převážně pozitivní názor. Nejvíce lidé nedůvěřují premiérovi Petru Fialovi (ODS) a předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). 

Více souvisejících

Senát ČR registr smluv na internetu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny

Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy