Babiš a Sobotka v 90. letech: jak se jejich cesty míjely?

Praha – Situace mezi nejvyššími vládními politiky vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) je čím dál vyhrocenější. Premiér požaduje od Babiše vysvětlení jeho podnikatelských aktivit. Ten to vnímá jako snahu Sobotky vyštvat ho z vlády a domluvil si schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. EuroZprávy.cz se podívaly na jejich život a kariéru v „divokých“ devadesátých letech.

Situace mezi nejvyššími vládními politiky vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) je čím dál vyhrocenější. Premiér požaduje od Babiše vysvětlení jeho podnikatelských aktivit. Ten to vnímá jako snahu Sobotky vyštvat ho z vlády a domluvil si schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. EuroZprávy.cz se podívaly na jejich život a kariéru v „divokých“ devadesátých letech.

Sobotka politikem už ve 25 letech, Babiš čile podnikal

Jihomoravan Bohuslav Sobotka vstoupil začátkem devadesátých let na půdu Masarykovy univerzity v Brně. Tam začal studovat práva na Právnické fakultě a dostal se do intenzívního kontaktu s ČSSD. Vedoucím jeho diplomové práce byl totiž tehdejší poslanec za Sociální demokracii Zdeněk Koudelka. Titul Mgr. Získal Sobotka za 52 stránkovou práci Vývoj sociální demokracie v českých zemích. Jeho politické směřování bylo zcela očividné. Sám Sobotka ostatně do strany vstoupil už v revolučním roce 1989. Sobotka také spolu založil organizaci Mladých sociálních demokratů. Právě jeho nulovou zkušenost s prací mimo politiku mu často političtí oponenti vyčítají. V poslední době zejména Babiš a jeho hnutí ANO.

V roce 1996 se Sobotka poprvé dostal do Poslanecké sněmovny, bylo mu tehdy pouhých 25 let. Mimo to byl také člen městského zastupitelstva ve Slavkově u Brna. Na svůj věk stoupal poměrně rychle, od května 2001 se stal předsedou poslaneckého klubu ČSSD.

O poznání pestřeji prožil 90. léta Andrej Babiš. V době, kdy Sobotka přecházel z gymnázia na vysokou školu do Brna, Babiš působil jako delegát (původně vyslaný KSČ) v africkém Maroku. Po Sametové revoluce se z tropů vrátil a začal působit jako ředitel obchodní skupiny PZO Petrimex, která dovážela suroviny nutné pro výrobu hnojiv. Kanceláře obchodní společnosti Petrimex otevřel Babiš v Praze až po rozpadu Československa, v roce 1993 – a tehdy vznikl Agrofert, úhelný kámen pro kritiku Babišových politických oponentů. Následně vstoupil do Agrofertu zahraniční investor ze Švýcarska. Agrofert je teď vlastníkem více než 250 společností s miliardovými tržbami.

Neznámá švýcarská firma O.F.I., která Agrofert ovládla, byla založená ve švýcarském městečku Baar Babišovými spolužáky ze Ženevského gymnázia. Tam Andrej v 70. letech chodil jakožto syn československého diplomata. Většinový podíl v české společnosti tak dostala zcela neprůhledná firma. Nicméně to byl pro Babiše přínos, jeho firma se stala mocnou společností s vybudovanou sítí zákazníků. Ke konci 90. let se Babiš začíná hojně setkávat s tehdejším předsedou vlády, Milošem Zemanem. Ano, s tím, s kterým se má sejít příští týden ve středu opět.

Vazba Zeman - Babiš se poprvé objevila na konci 90. let

Babiš se postupně dostával mezi přední české podnikatele a využíval narůstajícího počtu kontaktů s politiky. Nejznámějším případem propojení byznysu a politiky z přelomu milénia je privatizace petrochemičky Unipetrol. Původně státní společnost Unipetrol zasáhla v roce 1999 personální čistka ze strany vlády Miloše Zemana. Novým generálním ředitelem Unipetrolu se stal Pavel Švarc, který vedl Lovochemii, tehdy spadající pod kolos Agrofert. Nevysvětlená personální čistka byla korunována tím, že podnik prosperoval a nebyl důvod k obměně.

Postupně se do představenstva Unipetrolu dostali lidé spjatí s Agrofertem, Babiš stál v pozadí. Unipetrol se měl privatizovat, poprvé se objevila informace o možné koupi Babišem v roce 2001.Na jeho konci rozhodla Zemanova vláda o prodeji většinového podílu Unipetrolu Agrofertu za 11,7 miliardy korun. Ignorovala doporučení komise, která vybrala konkurenční nabídku britské společnosti Rotch Energy, nabízející o dvě a půl miliardy víc. Zeman rozhodnutí zdůvodňoval upřednostněním „české cesty.“

Krátce na to se stal Bohuslav Sobotka ministrem financí nové Špidlovy vlády... A dnes sedí oba pánové ve společné vládě.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 

Více souvisejících

Andrej Babiš Bohuslav Sobotka ČSSD Hnutí ANO Miloš Zeman unipetrol Agrofert Vláda ČR koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy