Zadržení Březiny otřásá pražským magistrátem. První reakce Krnáčové

Praha - Pražský zastupitel ČSSD Karel Březina by měl podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) odstoupit, pokud figuruje mezi obviněnými v souvislosti s dnešním zásahem policie v sídle Fotbalové asociace ČR (FAČR). V případě, že bude Březina obviněn, chce Krnáčová o situaci jednat s koaliční ČSSD.

"Zatím nemám téměř žádné informace, ale pokud se prokáže, že pan Březina figuruje mezi obviněnými nebo je jakkoliv do kauzy zapojen, očekávám jeho okamžité odstoupení a budu požadovat velmi důkladné vysvětlení od kolegů ze sociální demokracie," uvedla Krnáčová.

Krnáčová chce rovněž projednat dnešní události v souvislosti s Březinou na úterním koaličním jednání. Koaličním partnerům již rozeslala e-mail s tímto požadavkem. V Praze vládne ANO s ČSSD a Trojkoalicí (SZ, KDU-ČSL a STAN). 

Březina byl v minulosti jednou pravomocně odsouzen. Podle rozsudku pobíral od března 2007 do srpna 2011 neoprávněně plat za funkci předsedy dozorčí rady dopravního podniku. Vykonávat ji ale nesměl, neboť působil i v dozorčí radě firmy Porcela Plus, na jejíž majetek byl vypsán konkurz. V dubnu 2014 obvodní soud Březinovi uložil za podvod roční podmíněný trest s patnáctiměsíční zkušební dobou, což potvrdil i městský soud. Koncem roku 2015 jeho dovolání odmítl Nejvyšší soud, Březina poté loni v březnu podal proti rozsudku ústavní stížnost.

Březina je členem ČSSD od roku 1991 a pražským zastupitelem od října 2006. Od května 1997 vedl sekretariát tehdejšího šéfa sněmovny Miloše Zemana a po volbách v červnu 1998 přešel se Zemanem na úřad vlády, jehož se stal vedoucím. Od března 2000 až do demise kabinetu v létě 2002 byl ministrem vlády bez portfeje. Od listopadu 2010 do listopadu 2011 byl náměstkem pražského primátora; byl i volebním manažerem ČSSD pro senátní a komunální volby 2014.

Od dubna 2016 stojí v čele výboru pro správu majetku a majetkové podíly a je předsedou klubu pražských zastupitelů ČSSD. Loni v červenci server Aktuálně.cz uvedl, že Březina bude na poloviční úvazek externím poradcem ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD). Na starosti měl mít komunikaci s regiony, podle Březiny ale jeho agenda bude širší, bude se věnovat i sportu.

Policisté dnes zadrželi také náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou, předsedu České unie sportu Miroslava Janstu a ředitelku odboru sportu na magistrátu Soňu Fáberovou. Policie vyslýchá i šéfa odboru sportu ministerstva Zdeňka Břízu.

Související

Magistrát hlavního města Prahy

Aféra na pražském magistrátu: Policie obvinila devět politiků kvůli dotacím

Policie minulý týden obvinila devět lidí z pražského magistrátu v souvislosti s rozdělováním dotací pro sport. Kauza souvisí se zásahem Národní centrály proti organizovanému zločinu loni v červnu na magistrátu. Někdejší starosta Vinoře a pražský zastupitel František Švarc (ODS) řekl, že byli obviněni členové komise, jež vybírala projekty, které město podpořilo. Případ dozoruje pražské městské státní zastupitelství.
Karel Březina /ČSSD/

Konec Březiny (ČSSD) v Pražské plynárenské? Radní návrh na odvolání schválili

Pražští radní dnes schválili návrh odvolat z dozorčí rady Pražské plynárenské Distribuce (PPD) bývalého zastupitele Karla Březinu (ČSSD), předsedu pražského ANO Jana Říčaře a jejího místopředsedu Petra Venhodu. ČTK to sdělil pražský radní Jan Chabr (TOP 09). Členy musí odvolat představenstvo Pražské plynárenské, do jejíhož koncernu PPD patří a kterému město zašle žádost o změny. Odvolané členy nahradí Zuzana Chlupáčová, Jaroslav Vlk a David Procházka.

Více souvisejících

Karel Březina Adriana Krnáčová Praha ministerstvo školství kauza dotací pro sport

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 36 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy