Zemanova milost? Úlitba Kajínkovu fanklubu, myslí si Wagnerová. Zlobí se i komunista Ondráček

Praha - Nad rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana omilostnit doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka se pozastavila většina politiků. Někteří protestují, zatímci jiní připomínají, že hlava státu má právo udělit milost.

Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně a ministryně spravedlnosti Marie Benešová zdůraznila, že udělit milost je prezidentovo právo, a soudí, že Zeman tento krok zcela jistě bedlivě zvažoval. Benešová patří do Zemanova poradního týmu, uvedla ale, že Zeman s ní záležitost nekonzultoval. "V kauze byla řada pochybností, což ale nemůžu komentovat, protože jsem spis nečetla," řekla Benešová. Spis ale podle ní přezkoumával z pozice ministra spravedlnosti nynější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. "Asi tam bylo jeho doporučení," míní.

Benešová poukázala na skutečnost, že u Kajínka půjde o podmíněnou milost se sedmiletou zkušební dobou. "Není to nezajímavé řešení, musí si dávat pozor, aby se zařadil do řádného života," řekla Benešová.

Před prezidentskými volbami v roce 2013 Zeman uvedl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. "Prezident by udělením milosti porušil další ze svých slibů občanům," podotkl místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu Starostů. "Prezident by měl především ústavním způsobem řešit vládní krizi. Možné udělení milosti mnohonásobnému delikventu a odsouzenému vrahovi považuji v této situaci za účelové odvádění pozornosti," dodal.

Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) má za to, že "jde o úlitbu Kajínkovu fanklubu". Podle ní je otázkou, proč Kajínek nežádá o podmínečné propuštění. Pokud by o ni mohl v dohlednu žádat, pak udělení milosti nebylo na místě. "Ponechávám stranou etické aspekty takového rozhodnutí," dodala.

Milost překvapila poslance za hnutí ANO Bronislava Schwarze. Podobně jako další politici poukázal na někdejší Zemanův příslib omezit milosti jen na humanitární případy. Bývalý policista Schwarz má sice pochyby o postupu vyšetřování v Kajínkově případu, což ovšem neznamená, že by říkal, že je nevinný.

S milostí pro Kajínka zásadně nesouhlasí poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, jenž v minulosti rovněž působil u policie. "Někdo se tady staví nad roli spravedlnosti," řekl Ondráček. Podkopává se podle něho úloha nezávislé justice. "Otázkou je, co mu to má přinést," podotkl Ondráček na Zemanovu adresu.

Někdejší ministr vnitra František Bublan (za ČSSD) má za to, že se tím prezident snaží "přebít" své nynější potíže. Chtěl by proto znát důvody Zemanova rozhodnutí. Pokládal by za chybné, pokud by chtěl takto zvrátit rozhodnutí několika soudů. "Na to jsou jiné opravné prostředky, to se neřeší milostí," uvedl. Milost podle Bublana může být zástěrkou, jak přikrýt vlnu nesouhlasu za postoje při řešení vládní krize.

Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) konstatoval, že udělení milosti je rozhodnutím prezidenta. "Pan prezident ještě minulý rok na to měl jiný názor, teď ten názor změnil, tak určitě to lidem vysvětlí. Je to jeho rozhodnutí," řekl novinářům.

Podle místopředseda vlády Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je udělování milostí prezidentovo ústavní právo. "Je to jeho ústavní právo," vyjádřil se Bělobrádek k chystané prezidentově milosti. "Není to první milost, kterou udělil. Myslím, že je správné, že tento institut existuje. Na druhou stranu je otázkou, jestli to není také trochu z důvodu jeho mediální známosti," řekl Bělobrádek ohledně Kajínka.

Související

Prezident Miloš Zeman

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Více souvisejících

Jiří Kajínek milost prezidenta Miloš Zeman Marie Benešová Andrej Babiš Pavel Bělobrádek Zdeněk Ondráček Bronislav Schwarz (Hnutí ANO) Eliška Wagnerová

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 42 minutami

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 5 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 7 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy