Velebova SPO kárá Masarykovu univerzitu. Pochybuje o její neutralitě

Brno - Libor Bláha, představitel Strany práv občanů, kritizuje přístup brněnské Masarykovy univerzity vůči politikům. Nelíbí se mu, že univerzita povolila přednášku Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD), přitom v minulosti odmítla návštěvu současné hlavy státu Miloše Zemana.

Krajský zastupitel Strany práv občanů (SPO) v Jihomoravském kraji Libor Bláha se obul do brněnské Masarykovy univerzity. Nelíbí se mu, že na půdě univerzity vystoupil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který měl hovořit o české zahraniční politice a mezinárodním právu. "Kromě toho, že pan ministr zesměšňoval chování a výroky pana prezidenta či zahraničních diplomatů, kteří nemají stejné a tím pádem „správné“ úhly pohledu na mezinárodní politiku, bylo možno se dozvědět, že považuje roky 2017 a 2018 za klíčové z důvodu důležitých voleb," píše Bláha na stránkách SPO.

Podle jeho slov tím propagoval jakési protizemanovské a protitrumpovské vnímání politiky. Zaorálek prý s podobnou přednáškou objíždí i další vysoké školy v Česku. "Tyto série přednášek nelze chápat jinak než jako předvolební kampaň. Připomínám, že Masarykova univerzita (rektor Bek), v roce 2013 nedovolila vystoupit před studenty prezidentovi Miloši Zemanovi, s tím že jeho vystoupení by bylo jasným narušením principu politické neutrality univerzity vůči soutěži demokratických stran o přízeň voličů, studentů a zaměstnanců univerzity," dodává Bláha.

Zastupitel se domnívá, že politická neutralita Masarykovy univerzity platí pouze pro vybraný okruh lidí. Nelíbí se mu, že univerzita na své půdě zprostředkovala přednášku ruského historika Zubova nebo Jakuba Jandy z think tanku Evropské hodnoty.

"Na závěr mohu pouze zkonstatovat, že Masarykovou univerzitou hlásaná pluralita názorů, etika či politická neutralita jsou jen líbivá gesta směrem k veřejnosti, studentům a zaměstnancům, skutečné jednání vedení tohoto ústavu je však přesně opačné," domnívá se. Jeho strana SPO byla v minulosti založena nynějším prezidentem Milošem Zemanem, o něco později ze svého názvu vypustila označení "Zemanovci". 

Návštěvy politiků vysokých škol jsou přitom běžnou praxí. Před prezidentskou volbou v roce 2012 například pražská Vysoká škola ekonomická hostila kandidáta Vladimíra Franze nebo Přemysla Sobotku (ODS). Podobně postupovala i právnická fakulta Univerzity Karlovy. Masarykova univerzita prezidentské debaty v roce 2013 nepořádala. Ze zákona o vysokých školách navíc vyplývá, že by na akademické půdě pouze neměly aktivně působit politické strany, které na vysokých školách nemohou být zakládány a ani tam nemohou organizovat svou činnost. 

Související

Miloš Zeman, prezident ČR

Prezident Zeman na sjezdu SPOZ volal po přímé volbě starostů

Prezident Miloš Zeman dnes na sjezdu Strany práv občanů - zemanovců (SPOZ) znovu volal po zavedení přímé volby starostů a hejtmanů. Straně slíbil, že zůstane jejím čestným předsedou a nadále jí propůjčí své jméno. Zároveň ji vyzval, aby po vzoru slovenského hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), které vyhrálo parlamentní volby, postavilo silného lídra. SPOZ si dnes na sjezdu zvolila nové vedení, stranu povede dosavadní předseda republikové kontrolní komise Martin Šulc.
Jaroslav Foldyna

Foldyna by rád zůstal ve sněmovním výboru pro bezpečnost

Poslanec Jaroslav Foldyna by po svém dnešním odchodu z ČSSD rád zůstal ve sněmovním výboru pro bezpečnost. ČTK řekl, že je naopak připraven opustit výbor pro obranu. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka ČTK sdělil, že Foldyna je ve výboru za ČSSD a místo by mělo připadnout jinému členovi klubu. V nejbližší době se Foldyna nechystá ve Sněmovně připojit k žádnému jinému klubu, aktuální podle něj není ani vstup do jiné politické strany.

Více souvisejících

spo- Zemanovci Masarykova univerzita Brno Jan Veleba Lubomír Zaorálek Brno

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 34 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy