Pilný už nebude kandidovat do Sněmovny, ANO vymění volební lídry

Praha - Podle informací deníku Právo nebude ministr financí a poslanec ANO Ivan Pilný už kandidovat v podzimních sněmovních volbách. Hlavním důvodem jsou osobní problémy. Vyvrátil spekulace, že byl pod tlakem, aby odstoupil z kandidátky hnutí ANO na Vysočině.

„Ano, je to tak. Hlavní důvodem jsou osobní problémy, do detailů však nechci zabíhat,“ řekl včera šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle zdrojů Práva je Pilného odchod z politiky spojen se zdravotními potížemi jeho blízkých.

Pilný měl být lídrem ANO na Vysočině, místo něj bude jedničkou šéf poslanců hnutí Jaroslav Faltýnek. V čele olomoucké kandidátky má Faltýnka nahradit tamní hejtman Ladislav Okleštěk. Vedení ANO bude kandidátní listiny schvalovat v pondělí.

"Do té doby, než bude nová vláda, tak ve vládě setrvám. Ale jinak jsem se z osobních důvodů rozhodl, že v politice již pokračovat nebudu. Tedy nebudu nikde kandidovat, ale budu s hnutím ANO spolupracovat. Tlak na odstoupení z kandidátky nebyl, ten tlak byl spíš opačný," řekl novinářům Pilný.

Krajský předseda ANO na Vysočině poslanec Josef Kott dnes ČTK řekl, že jde o kolektivní rozhodnutí, které respektuje. Způsob vedení volební kampaně Pilného odchod neovlivní, dodal.

Vláda minulý týden schválila návrh ministerstva financí na rozpočet pro příští rok se schodkem 50 miliard korun. Výdaje rozpočtu by příští rok podle návrhu měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Požadavky ministerstev podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) přesahují plánovaný schodek o 97 miliard korun. Uvedl, že návrh předběžných příjmů rozpočtu na příští rok bez peněz z EU je proti letošku vyšší o 69 miliard, předběžné výdaje jsou meziročně o 59,6 miliardy vyšší.

V minulosti Pilný fungování hnutí ANO kritizoval. Na sněmu před dvěma lety, kdy se ucházel o funkci místopředsedy, se ostře vyjádřil na adresu tehdy zvoleného vedení. Prohlásil, že se do čela hnutí dostali i lidé, kteří je využívají jako výtah k moci, konkrétně kritizoval tehdejší pražskou šéfku hnutí Radmilu Kleslovou (místo ve vedení opustila na podzim 2015, kdy vyšlo najevo, že pracovala pro několik státních a polostátních firem za vysoké finanční odměny). O post místopředsedy ANO se Pilný ucházel i letos v únoru, opět ale neuspěl.

Podle médií se Pilný zpočátku řadil mezi kritiky projektu elektronické evidence tržeb (EET), který patřil mezi Babišovy priority během jeho působení na ministerstvu financí, názor ale později změnil. "Kdo neplatí daně, má neopodstatněnou výhodu," uvedl Pilný v červenci 2015, když se o příslušném zákonu hlasovalo ve Sněmovně. Nyní zase řekl, že EET přispívá ke stabilitě podnikatelského prostředí, kde daně mají platit všichni.

Na podzim 2013 se kriticky vyjádřil i ke skutečnosti, že v hnutí ANO jsou také někdejší členové KSČ. "Nedělá mě šťastným, že tam komunisty máme," řekl. "Pokud by se objevily důkazy, že pan Babiš spolupracoval s StB, nemohl bych v hnutí zůstat, musel bych odejít. Ukázalo by se totiž, že nám lhal. Ale opravdu si nemyslím, že se to stane," řekl v souvislosti s kauzou Babišovy údajné spolupráce s komunistickou tajnou policií. Slovenské soudy v letech 2014 a 2015 rozhodly, že Babiš byl ve evidován neoprávněně, věcí se ale ještě zabývá tamní ústavní soud.

Často prý dostává otázku, jestli se před rokem 1989 politicky angažoval. "Ne, třikrát jsem odmítl vstup do strany. A vždycky mně to prošlo," řekl Hospodářským novinám. "Nepovažoval jsem prostě za zajímavé, co se stalo před x lety, s tím, co dělám teď, to nemá nic společného," řekl serveru Novinky.cz na otázku, proč ve svých životopisech neuváděl tyto informace.

Související

Ivan Pilný

Exministr Pilný odchází z ANO. Vadí mu absence demokratické diskuse

Bývalý poslanec ANO a ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) Ivan Pilný (76) opouští řady vládního hnutí. Informoval o tom v dopise předsedovi ANO premiéru Andreji Babišovi, který má ČTK k dispozici. Pilný jeho pravost na dotaz ČTK potvrdil. Jako důvod svého odchodu uvedl především dlouhodobou nespokojenost se stavem politiky a posouvání nepřekročitelných hranic. Ke stavu politiky se ve svém dopise kriticky vyjadřuje.

Více souvisejících

Ivan Pilný hnutí ANO Andrej Babiš volby 2017 Ministerstvo financí Kraj Vysočina Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) Olomoucký kraj

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 56 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 1 hodinou

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 6 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy