Praha - Podle informací deníku Právo nebude ministr financí a poslanec ANO Ivan Pilný už kandidovat v podzimních sněmovních volbách. Hlavním důvodem jsou osobní problémy. Vyvrátil spekulace, že byl pod tlakem, aby odstoupil z kandidátky hnutí ANO na Vysočině.
„Ano, je to tak. Hlavní důvodem jsou osobní problémy, do detailů však nechci zabíhat,“ řekl včera šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle zdrojů Práva je Pilného odchod z politiky spojen se zdravotními potížemi jeho blízkých.
Pilný měl být lídrem ANO na Vysočině, místo něj bude jedničkou šéf poslanců hnutí Jaroslav Faltýnek. V čele olomoucké kandidátky má Faltýnka nahradit tamní hejtman Ladislav Okleštěk. Vedení ANO bude kandidátní listiny schvalovat v pondělí.
"Do té doby, než bude nová vláda, tak ve vládě setrvám. Ale jinak jsem se z osobních důvodů rozhodl, že v politice již pokračovat nebudu. Tedy nebudu nikde kandidovat, ale budu s hnutím ANO spolupracovat. Tlak na odstoupení z kandidátky nebyl, ten tlak byl spíš opačný," řekl novinářům Pilný.
Krajský předseda ANO na Vysočině poslanec Josef Kott dnes ČTK řekl, že jde o kolektivní rozhodnutí, které respektuje. Způsob vedení volební kampaně Pilného odchod neovlivní, dodal.
Vláda minulý týden schválila návrh ministerstva financí na rozpočet pro příští rok se schodkem 50 miliard korun. Výdaje rozpočtu by příští rok podle návrhu měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Požadavky ministerstev podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) přesahují plánovaný schodek o 97 miliard korun. Uvedl, že návrh předběžných příjmů rozpočtu na příští rok bez peněz z EU je proti letošku vyšší o 69 miliard, předběžné výdaje jsou meziročně o 59,6 miliardy vyšší.
V minulosti Pilný fungování hnutí ANO kritizoval. Na sněmu před dvěma lety, kdy se ucházel o funkci místopředsedy, se ostře vyjádřil na adresu tehdy zvoleného vedení. Prohlásil, že se do čela hnutí dostali i lidé, kteří je využívají jako výtah k moci, konkrétně kritizoval tehdejší pražskou šéfku hnutí Radmilu Kleslovou (místo ve vedení opustila na podzim 2015, kdy vyšlo najevo, že pracovala pro několik státních a polostátních firem za vysoké finanční odměny). O post místopředsedy ANO se Pilný ucházel i letos v únoru, opět ale neuspěl.
Podle médií se Pilný zpočátku řadil mezi kritiky projektu elektronické evidence tržeb (EET), který patřil mezi Babišovy priority během jeho působení na ministerstvu financí, názor ale později změnil. "Kdo neplatí daně, má neopodstatněnou výhodu," uvedl Pilný v červenci 2015, když se o příslušném zákonu hlasovalo ve Sněmovně. Nyní zase řekl, že EET přispívá ke stabilitě podnikatelského prostředí, kde daně mají platit všichni.
Na podzim 2013 se kriticky vyjádřil i ke skutečnosti, že v hnutí ANO jsou také někdejší členové KSČ. "Nedělá mě šťastným, že tam komunisty máme," řekl. "Pokud by se objevily důkazy, že pan Babiš spolupracoval s StB, nemohl bych v hnutí zůstat, musel bych odejít. Ukázalo by se totiž, že nám lhal. Ale opravdu si nemyslím, že se to stane," řekl v souvislosti s kauzou Babišovy údajné spolupráce s komunistickou tajnou policií. Slovenské soudy v letech 2014 a 2015 rozhodly, že Babiš byl ve evidován neoprávněně, věcí se ale ještě zabývá tamní ústavní soud.
Často prý dostává otázku, jestli se před rokem 1989 politicky angažoval. "Ne, třikrát jsem odmítl vstup do strany. A vždycky mně to prošlo," řekl Hospodářským novinám. "Nepovažoval jsem prostě za zajímavé, co se stalo před x lety, s tím, co dělám teď, to nemá nic společného," řekl serveru Novinky.cz na otázku, proč ve svých životopisech neuváděl tyto informace.
Související
Exministr Pilný odchází z ANO. Vadí mu absence demokratické diskuse
"Vláda střílí naslepo." KoroNERV-20 kritizuje deficit 500 miliard, žádá chytré investice
Ivan Pilný , hnutí ANO , Andrej Babiš , volby 2017 , Ministerstvo financí , Kraj Vysočina , Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) , Olomoucký kraj
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 49 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák