Pilný už nebude kandidovat do Sněmovny, ANO vymění volební lídry

Praha - Podle informací deníku Právo nebude ministr financí a poslanec ANO Ivan Pilný už kandidovat v podzimních sněmovních volbách. Hlavním důvodem jsou osobní problémy. Vyvrátil spekulace, že byl pod tlakem, aby odstoupil z kandidátky hnutí ANO na Vysočině.

„Ano, je to tak. Hlavní důvodem jsou osobní problémy, do detailů však nechci zabíhat,“ řekl včera šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle zdrojů Práva je Pilného odchod z politiky spojen se zdravotními potížemi jeho blízkých.

Pilný měl být lídrem ANO na Vysočině, místo něj bude jedničkou šéf poslanců hnutí Jaroslav Faltýnek. V čele olomoucké kandidátky má Faltýnka nahradit tamní hejtman Ladislav Okleštěk. Vedení ANO bude kandidátní listiny schvalovat v pondělí.

"Do té doby, než bude nová vláda, tak ve vládě setrvám. Ale jinak jsem se z osobních důvodů rozhodl, že v politice již pokračovat nebudu. Tedy nebudu nikde kandidovat, ale budu s hnutím ANO spolupracovat. Tlak na odstoupení z kandidátky nebyl, ten tlak byl spíš opačný," řekl novinářům Pilný.

Krajský předseda ANO na Vysočině poslanec Josef Kott dnes ČTK řekl, že jde o kolektivní rozhodnutí, které respektuje. Způsob vedení volební kampaně Pilného odchod neovlivní, dodal.

Vláda minulý týden schválila návrh ministerstva financí na rozpočet pro příští rok se schodkem 50 miliard korun. Výdaje rozpočtu by příští rok podle návrhu měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Požadavky ministerstev podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) přesahují plánovaný schodek o 97 miliard korun. Uvedl, že návrh předběžných příjmů rozpočtu na příští rok bez peněz z EU je proti letošku vyšší o 69 miliard, předběžné výdaje jsou meziročně o 59,6 miliardy vyšší.

V minulosti Pilný fungování hnutí ANO kritizoval. Na sněmu před dvěma lety, kdy se ucházel o funkci místopředsedy, se ostře vyjádřil na adresu tehdy zvoleného vedení. Prohlásil, že se do čela hnutí dostali i lidé, kteří je využívají jako výtah k moci, konkrétně kritizoval tehdejší pražskou šéfku hnutí Radmilu Kleslovou (místo ve vedení opustila na podzim 2015, kdy vyšlo najevo, že pracovala pro několik státních a polostátních firem za vysoké finanční odměny). O post místopředsedy ANO se Pilný ucházel i letos v únoru, opět ale neuspěl.

Podle médií se Pilný zpočátku řadil mezi kritiky projektu elektronické evidence tržeb (EET), který patřil mezi Babišovy priority během jeho působení na ministerstvu financí, názor ale později změnil. "Kdo neplatí daně, má neopodstatněnou výhodu," uvedl Pilný v červenci 2015, když se o příslušném zákonu hlasovalo ve Sněmovně. Nyní zase řekl, že EET přispívá ke stabilitě podnikatelského prostředí, kde daně mají platit všichni.

Na podzim 2013 se kriticky vyjádřil i ke skutečnosti, že v hnutí ANO jsou také někdejší členové KSČ. "Nedělá mě šťastným, že tam komunisty máme," řekl. "Pokud by se objevily důkazy, že pan Babiš spolupracoval s StB, nemohl bych v hnutí zůstat, musel bych odejít. Ukázalo by se totiž, že nám lhal. Ale opravdu si nemyslím, že se to stane," řekl v souvislosti s kauzou Babišovy údajné spolupráce s komunistickou tajnou policií. Slovenské soudy v letech 2014 a 2015 rozhodly, že Babiš byl ve evidován neoprávněně, věcí se ale ještě zabývá tamní ústavní soud.

Často prý dostává otázku, jestli se před rokem 1989 politicky angažoval. "Ne, třikrát jsem odmítl vstup do strany. A vždycky mně to prošlo," řekl Hospodářským novinám. "Nepovažoval jsem prostě za zajímavé, co se stalo před x lety, s tím, co dělám teď, to nemá nic společného," řekl serveru Novinky.cz na otázku, proč ve svých životopisech neuváděl tyto informace.

Související

Ivan Pilný

Exministr Pilný odchází z ANO. Vadí mu absence demokratické diskuse

Bývalý poslanec ANO a ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) Ivan Pilný (76) opouští řady vládního hnutí. Informoval o tom v dopise předsedovi ANO premiéru Andreji Babišovi, který má ČTK k dispozici. Pilný jeho pravost na dotaz ČTK potvrdil. Jako důvod svého odchodu uvedl především dlouhodobou nespokojenost se stavem politiky a posouvání nepřekročitelných hranic. Ke stavu politiky se ve svém dopise kriticky vyjadřuje.

Více souvisejících

Ivan Pilný hnutí ANO Andrej Babiš volby 2017 Ministerstvo financí Kraj Vysočina Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) Olomoucký kraj

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 49 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy