Jsou prezidentské milosti potřebné? Volaní "pane, smiluj se" prý patří do historie

Rychetský řekl, že institut milosti považuje za důležitý. "Přes možná rizika zneužití je to institut, který demokratický právní stát přes jeho archaické monarchistické kořeny potřebuje, byť především pro situace, které nejsou v období harmonie a fungování právního státu, ale které kdykoliv hrozí," prohlásil. Mezi argumenty pro zachování milosti zmínil dlouhodobou tradici institutu a humanitární důvody.

"Kdyby se dělala nová ústava, mohli bychom na individuální milost zcela zapomenout a ponechat ji historii. Nemáme trest smrti, nemáme monarchii. Máme nezávislé soudy, spravedlivý proces, rovnost před zákonem, právo na obhajobu," uvedl Baxa. Padání na kolena a volání "pane, smiluj se" by lidé sto let od rozpadu monarchie měli podle něj sledovat spíše v historických filmech než v současné právní praxi.

"Správné nástroje k tomu, aby zákon nedopadl na nevinného nebo nepřiměřeně tvrdě, jsou opravné prostředky. Jestli nejsou dostatečné, diskutujme o jejich zlepšení," dodal předseda Nejvyššího správního soudu.

Podobně se vyjádřil předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry, podle něhož trestní předpisy obsahují řadu možností, jak tvrdosti zákona odstraňovat.

Kysela řekl, že milost může být nejen prostředkem k odstranění tvrdosti zákona, ale také politickým nástrojem. Pod druhou z možností podřadil nedávné omilostnění dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.

Prezident Miloš Zeman po skončení dnešního Žofínského fóra řekl, že udělil "stokrát méně milostí než Václav Klaus a 150krát méně milostí než Václav Havel". "Myslím si, že Sněmovna by se měla zabývat daleko důležitějšími problémy," poznamenal.