ČSSD je v průzkumech opět druhá. Přesto se propadá

Nejlepší změřený výsledek má hnutí ANO 2011, a to 25,3 procenta (pro srovnání - ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta). Popularita hnutí Andreje Babiše mezi respondenty od jeho odchodu ze Sobotkovy vlády narostla téměř o tři procenta.

S výrazným odstupem druhé nejvyšší vyjádřené podpory dosáhla ČSSD, nově reprezentovaná volebním lídrem Lubomírem Zaorálkem. V tuto chvíli by ji volilo 12 procent respondentů. Oproti předchozímu měření došlo k dalšímu poklesu obliby této vládní strany.

O bronzovou příčku v letních preferencích se dělí nedávno vzniklá volební koalice KDU-ČSL se Starosty a nezávislými (STAN) a rovněž KSČM (ta v roce 2013 obdržela pro srovnání 14,91 procenta). Oběma zmíněným formacím v červenci vyjádřilo sympatie shodně 10,5 procenta potencionálních voličů.

Pro lidovecko-starostenskou volební koalici to znamená, že by v červenci překročila povinnou desetiprocentní volební hranici nutnou pro volební dvojkoalice a získala i poslanecké mandáty. Následuje ODS, kandidující do sněmovny s podporou Soukromníků, se zjištěným ziskem 8,6 procenta (v roce 2013 získala 7,72 procenta) a zaznamenaným růstem obliby u respondentů oproti předchozímu měsíci.

Skupinu subjektů s naměřenou šancí na zisk sněmovních mandátů uzavírá TOP 09 Miroslava Kalouska s 5,4 procenta deklarované podpory (v roce 2013 to bylo 11,99 procenta) u potenciálních voličů.

U dalších stran je aktuální šance na zisk sněmovních mandátů hypotetická, ne však vyloučená. Nejblíže Poslanecké sněmovně jsou Piráti s aktuálně naměřenými 4 procenty preferencí. Shodnou podporu obdržela i politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD). Následují s mírným odstupem Realisté, vedení Petrem Robejškem s 3,5 procenty vyjádřené podpory.

Zelení pak dosahují zisku 2,1 procenta preferencí. Tyto zmíněné mimoparlamentní subjekty spojuje nárůst potencionální podpory od voličů v měsíci červenci. Následují Svobodní (SSO) s 1,5 procentem sympatií. Červencové měření pak uzavírá Úsvit – Národní koalice s 0,5 procentem zjištěné obliby.

Z aktuálního výzkumu rovněž vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se tři měsíce před sněmovními volbami zúčastnilo 54,6 procenta oprávněných voličů, došlo tedy oproti předchozím měsícům k mírnému poklesu ochoty jít volit (voličská účast v předčasných volbách 2013 byla 59,48 procenta). Za zmínku rovněž stojí 7 procent respondentů, kteří se nedokáží rozhodnout, komu by dali svůj hlas a zvolili si raději odpověď "nevím". Více než pět procent dotázaných v provedeném výzkumu zvolilo variantu “jiná strana”.