Praha - Premiér Bohuslav Sobotka chce zůstat aktivním členem ČSSD, ale nemá ambici vracet se do jejího vedení. Model rozdělení role předsedy vlády a šéfa nejsilnější vládní strany podle něj ale nemůže fungovat dlouhodobě.
"Chci v každém případě zůstat aktivním členem ČSSD. A když to bude na úrovni Jihomoravského kraje, tak s tím nebudu mít vůbec žádný problém. Není mojí ambicí vracet se do vedení sociálnědemokratické strany," řekl Sobotka v rozhovoru pro ČTK. Dodal, že má nyní více času na kampaň v Jihomoravském kraji, kde kandiduje do Sněmovny, ale také na vládu.
Přesto si nemyslí, že by se z rozdělení funkcí šéfa hlavní vládní strany a premiéra měl stát standard. "Ten model nemůže fungovat dlouhodobě, já myslím, že by to bylo špatně," uvedl. "Proto je současný volební lídr Lubomír Zaorálek také kandidátem na premiéra," dodal.
Sobotku k rozhodnutí skončit ve stranických funkcích vedl i příklad německé SPD, jejíž vedení přepustil ministr zahraničí Sigmar Gabriel v březnu Martinu Schulzovi. "Mojí ambicí je pomoci ČSSD k tomu, aby měla na podzim co nejlepší volební výsledek, aby byla platnou součástí příští vlády a možná tuto vládu po volbách sestavovala," uvedl Sobotka.
Únavné podle Sobotky bylo především řešit vnitřní spory v ČSSD. "Připadaly mi hodně malicherné z pohledu toho, co má ČSSD za úkol ve společnosti. Jak musí hájit zaměstnance, rodiny s dětmi, seniory," řekl. Měl pocit, že vnitřním záležitostem a sporům se věnuje příliš velké množství energie. Za zřetelný výsledek svého konce v čele strany považuje uklidnění vnitřní situace ČSSD.
"Naší vládě se podařilo prosadit přibližně 250 zákonů, což je poměrně velké množství. Bohužel některé návrhy zůstanou ležet v Poslanecké sněmovně. Bude záležet na příští vládě, jestli se jich ujme a předloží je třeba znovu," uvedl Sobotka. Za úspěch považuje například služební zákon, předpis o posuzování vlivů na životní prostředí a prokazování původu majetku.
Kabinetu se podle Sobotky také podařilo upravit legislativu v oblasti bezpečnosti. "Provedli jsme řadu sociálních reforem, ve kterých jsme reagovali na negativní kroky minulých pravicových vlád, významná změna je i zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 letech, zrušení druhého pilíře," uvedl.
Nejvíc Sobotku mrzí to, že ve Sněmovně ztroskotal zákon o sociálním bydlení. Sociální výbor Sněmovny na návrh ANO přerušil jeho projednávání, takže se ho nepodaří do voleb schválit. "Je to norma, na kterou ČR čeká velmi dlouho. Jestliže jsme deregulovali nájemné, tak podle mého potřebujeme systém sociálního bydlení," uvedl. Právě norma ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) ale podle něj patří mezi novely, které lze snadno předložit znovu. "Bude buď na vládě, nebo na opozici, aby se toho ujala," řekl.
ČSSD nenašla ve Sněmovně před týdnem dost hlasů ani pro kariérní řád učitelů. V jeho případě Sobotka doporučuje další diskusi. "Těch změn, které byly prosazeny ve školství, bylo obrovské množství. Zdá se mi, že jich možná bylo až příliš. Není důležitá jen rychlost a razance, ale také je důležité, aby se o těch věcech dostatečně diskutovalo," řekl. Sám myšlenku kariérního řádu podporuje. ČSSD se k tématu vrátí, ať už ve vládě, nebo opozici, dodal.
Související
Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Bohuslav Sobotka , ČSSD , volby 2017 , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
před 1 hodinou
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
před 2 hodinami
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
před 3 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 4 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 5 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 5 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 6 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 7 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.
Zdroj: Libor Novák