Otázky a odpovědi k prezidentským volbám v Česku

Prvním prezidentem zvoleným přímou volbou se stal v roce 2013 Miloš Zeman, který ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga.

Kdo může být zvolen prezidentem republiky?

Prezidentem republiky může být zvolen státní občan České republiky, který alespoň druhý den volby prezidenta republiky dosáhl věku nejméně 40 let (jako u voleb do Senátu) a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva.

Navrhovat kandidáta na prezidenta republiky je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50.000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky (právo volit prezidenta republiky má každý občan České republiky, který alespoň druhý den volby dosáhl věku 18 let). Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně deset senátorů.

Musí občan volit pouze v místě bydliště?

Nemusí, volit se může kdekoli v ČR i v zahraničí. Volič, který nebude volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu (popřípadě zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem) je zapsán, může požádat obecní úřad, který vede stálý seznam (nebo zastupitelský úřad) o vydání voličského průkazu.

Žádost lze podat v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voliče nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky a doručit nejpozději sedm dnů přede dnem volby prezidenta. Osobně lze požádat o vydání voličského průkazu do okamžiku uzavření stálého seznamu obecním úřadem dva dny přede dnem volby prezidenta. Voličský průkaz opravňuje k volbě v jakémkoli volebním okrsku.

Kdy je prezident zvolen?

Prezidentem je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Pokud se tak nestane, bude se konat za 14 dnů druhé kolo volby, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Prezidentem je v druhém kole zvolen kandidát, který obdržel vyšší počet platných hlasů. V případě shodného počtu hlasů prezident není zvolen a do deseti dnů musí být vyhlášena nová volba.

Kdy se nový prezident ujme funkce?

Prezident se ujme úřadu složením slibu. Složením slibu začíná volební období prezidenta, které trvá pět let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Stávající prezident republiky Miloš zeman složil slib (ujal se úřadu) 8. března 2013; jeho volební období uplyne 8. března 2018.

Kdo zatím oznámil záměr kandidovat ve volbách?

Zájem kandidovat na úřad prezidenta již kromě stávající hlavy státu Miloše Zemana oznámili také textař Michal Horáček, vědec Jiří Drahoš, lékař a aktivista Marek Hilšer, někdejší šéf mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek, podnikatel Igor Sládek, bývalý šéf kabinetu Jiřího Rusnoka Karel Štogl, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig nebo šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Účast ve volbách zvažuje také teplický primátor a senátor Jaroslav Kubera (ODS), který již nasbíral mezi kolegy v horní komoře Parlamentu dost podpisů. Dostatek podpisů od občanů zatím nasbírali Zeman, Horáček a Drahoš.

Jaké má prezident pravomoci?

Prezident republiky podle ústavy jmenuje a odvolává premiéra a ministry, odvolává vládu a přijímá její demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští Poslaneckou sněmovnu, pověřuje vládu vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády, jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení, má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, podepisuje zákony, jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Prezident má i další pravomoci, které ale vyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády: zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, přijímá vedoucí zastupitelských misí, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, jmenuje a povyšuje generály, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, má právo udělovat amnestii.

Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.

Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.

Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců. Nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.