Praha – Projev českého prezidenta Miloše Zemana ve Štrasburku znovu otevřel diskuzi o tom, jak koordinována česká zahraniční politika – a to především mezi vládou a Hradem. Kabinet Bohuslava Sobotky se od prezidentových slov o Krymu distancoval, kritikou nešetřila ani většina poslanců a senátorů.
Hlava státu by měla respektovat českou zahraniční politiku, shodla se ve svém stanovisku horní komora. Podobně se vyjádřila i celá řada poslanců. „V devadesátých letech jsme měli problémy s koordinací zahraniční politiky. Trochu jinak směřoval Hrad, trochu jinam Černín a trochu jinak Strakovka,“ připomněl nejnovější český europoslanec Jiří Payne (Svobodní), který na postu nedávno vystřídal svého stranického šéfa Petra Macha.
„Tehdy jsme jako zahraniční výbor cítili jménem Sněmovny odpovědnost, abychom sjednocovali zahraniční politiku. Dokonce jsme iniciovali podle rakouského vzoru vznik zahraničněpolitické rady, kde se probíraly hlavní otázky - tehdy například Landsmanšaft," píše na sociálních sítích Payne, který byl v letech 1990 až 2002 postupně poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum a ODS, později místopředseda Svobodných a poradce prezidenta Václava Klause.
Současnou práci poslanců ale příliš pozitivně nehodnotí. „Nějak mi chybí už asi deset let zahraniční výbor. Kdo je vlastně jeho předseda? Jak to, že se nesešel zahraniční výbor na mimořádné schůzi? Jak to, že zahraniční výbor nepožádal o setkání s prezidentem? Zvolili jsme si poslance, kteří mají hájit naše názory a naše zájmy, a oni nefungují,“ zlobí se.
Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu za „fait accompli", tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil. Jeho výroky už ve středu odmítla také vláda, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byly v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR.
Související
Borec je ten, kdo nic neděla a bere za to peníze? Telička se pustil do Payneho
Europoslanec Payne rezignoval na funkci místopředsedy Svobodných
Jiří Payne , Miloš Zeman , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák