Horáček: Jako první věc bych na Hradě "poklidil". V Rusku nepanáčkovat, euro přijmout

Ke své kandidatuře již získal dostatečný počet podpisů, koncem srpna jich měl podle svých slov 82.000. "Od té doby jsme celou akci utlumili, v současné době přesný počet neznám," řekl. Hlasy chce sečíst až před podáním kandidatury ministerstvu vnitra.

Kampaň zahájil již před rokem, nyní se chystá na její zintenzivnění. Snaží se během ní navštívit co nejvíce českých regionů. Doufá, že se začnou konat debaty prezidentských kandidátů a že se jich zúčastní i prezident Miloš Zeman. Ten to dosud odmítá. Pokud by se do nich Zeman nezapojil, považoval by to za zbabělost.

Jako první věc by po zvolení na Hradě "poklidil". "Jako když se stěhujeme do nového domu, tak si ho alespoň vymalujeme, prostě to sanovat. A tam je věru co sanovat," poznamenal. Chtěl by udělat audit hospodaření nebo se omluvit jménem Kanceláře prezidenta republiky Ferdinandu Peroutkovi a jeho dědicům. Svůj plat by věnoval do fondu, který by pomáhal seniorům v nouzi.

Horáček je jednoznačně pro členství v Evropské unii. Členství v EU a NATO podle něj Česku garantuje nezávislost a suverenitu. Z důvodu bezpečnosti považuje za důležitější než smlouvy "protkání vzájemných zájmů", a to především obchodních. Spojenci by pak podle něj měli důvod ČR bránit. Z toho důvodu je také pro přijetí eura, i když podle něj projekt v sobě skýtá slabiny v podobě různě výkonných ekonomik.

Na první zahraniční cestu by jel na Slovensko, poté do dalších sousedních zemí. Zvláštní zájem by měl o Pobaltí, kde by se chtěl inspirovat jejich moderním přístupem. "Rád bych viděl Českou republiku jako otevřenou, přátelskou, vnímavou zemím celého světa," řekl. Proto by rád navštívil i třeba Rusko. "Je jenom potřeba nepanáčkovat, nežmoulat čepici v ruce před tím panem Putinem, tak jak se to děje teď," podotkl. Jako prezident by chtěl deklarovat, že Česko stojí při Ukrajině, vnímá ji jako důležitého partnera a odsuzuje přístup Ruska v otázce Krymu.

Horáček je pro zachování institutu milostí, odmítá ale plošné amnestie. Kritizuje zejména amnestii exprezidenta Václava Klause, která podle něj "napáchala strašnou ránu naší kultuře", protože mimo jiné podryla víru lidí v právní stát.

Zásadně se staví proti účasti komunistů ve vládě. Vadí mu, že se komunistická strana po revoluci nepřejmenovala a neuznala tak, že "slovo komunistická je zatíženo stejnými problémy jako slovo nacistická".