Smlouva odtajněna: Za odkup vepřína v Letech stát zaplatí 450 milionů

Praha - Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané hodnoty. Podle místopředsedy představenstva společnosti AGPI Jana Čecha by smlouva měla být podepsána příští týden, konkrétní datum zatím není.

Přesně stát podle ministerstva kultury zaplatí 450,814.796 korun včetně DPH, 372,574.380 korun bez DPH. Smlouvu o odkupu dnes odtajnila vláda. Koupi schválila už v srpnu. "Já jsem velice rád, že se ta věc konečně vyřešila, protože to trvalo opravdu dlouho a už se s tím muselo něco udělat i na základě mezinárodních odezev. Ale předpokládal jsem, že ta cena bude respektovat soudní odhad, což se nestalo," řekl ministr financí Ivan Pilný (ANO). Odhad se podle něj pohyboval kolem 200 milionů, proto v srpnu pro uzavření smlouvy nehlasoval.

"Po dvaceti letech se podařilo vyrovnat se s touto zátěží minulosti a za to jsem velmi rád. Podle mého názoru je to korektně vyjednaná částka, která odpovídá všem parametrům," řekl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Dohodnutá suma je podle něj vyšší než odhad i z toho důvodu, že zahrnuje i veřejný zájem na odkupu vepřína. Herman podotkl, že firma AGPI neměla důvod svůj areál prodávat a stát ji musel přesvědčit.

"Odůvodnění, že jde o veřejný zájem, mi úplně nesedí, protože tady jde především o veřejné peníze. A já si myslím, že pan ministr kultury by je dokázal utratit jiným způsobem než dávat bonifikaci někomu, kdo si postavil prasečák na místě, kde nikdy stát neměl," oponoval Pilný.

"Při každém obchodu jsou dvě strany a musí se hledat kompromis. Ten, kdo prodává, chce cenu co největší, ten, kdo kupuje, co nejmenší. Stát, respektive zaměstnanci ministerstva kultury byli při vyjednávání přísní a nakonec jsme se dohodli po delších jednáních na nějaké metodě a došli jsme k této ceně," řekl Čech.

Chov, kde je ve 13 halách 13.000 prasat, začne firma příští týden utlumovat. Provoz bez zvířat a zaměstnanců předá AGPI státu na konci března 2018. Jestli chov obnoví jinde, zatím firma nerozhodla.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva kultury by po podpisu kupní smlouvy následovala demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho výstavba. Úprava areálu je záležitostí dalších let.

V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před několika měsíci uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.

Související

Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů

Vepřín v Letech stojící na místě romského koncentračního tábora je zbouraný

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. Muzeum počítalo v tendru s cenou 73,5 milionu Kč bez DPH. ČTK to sdělila mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora

V Letech na Písecku dnes začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce. ČTK to řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

Více souvisejících

Koncentrační tábor Lety Vláda ČR AGPI Daniel Herman Ivan Pilný Romové

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 29 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusové už mají války na Ukrajině plné zuby

Podle nezávislých ruských sociologů roste mezi Rusy podpora pro uzavření mírové dohody s Ukrajinou a ukončení konfliktu. Dva sociologické projekty, Chronicle a ExtremeScan, zaznamenaly, že rekordní počet Rusů je ochoten přijmout kompromis, i když cíle takzvané „speciální vojenské operace“ nebudou dosaženy. Uvedl to server Ukrainska pravda.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu s vojáky izraelské armády

Izrael má kapacitu na dlouhou válku. Vyplatí se mu to ale?

Izrael už od vyhlášení nezávislosti ležel v obklíčení nepřátel. Ze státních aktérů se ale postupně staly teroristické organizace. Boj s nimi je daleko záludnější a nebezpečnější. Izraelská armáda a zpravodajské služby ale mají dostatečné kapacity na to, aby tento boj zvládly – i kdyby trval dlouhá léta.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fantastický snímek erupce na Slunci

Zemi ohrožuje extrémní sluneční erupce. Může napáchat masivní škody

Silná sluneční erupce, která se odehrála v úterý večer, má podle vědců závažné důsledky pro naši planetu. O víkendu se očekává geomagnetická bouře, která může výrazně ovlivnit běžný život obyvatel. Hrozí výpadky rádiového signálu a dalších komunikačních služeb. Na druhou stranu by se na obloze mohla zjevit nádherná polární záře.

před 5 hodinami

Velká Británie

Londýn vrátil Čagoské ostrovy pod kontrolu Mauricia. Národní skandál, píší tamní média

Britská vláda oznámila, že uzavřela dohodu s Mauriciem o předání kontroly nad spornými Čagoskými ostrovy, které se nacházejí v Indickém oceánu. Čagoské ostrovy, které Británie od roku 1814 spravovala jako součást svého impéria, se skládají z asi 60 atolů a leží přibližně 500 kilometrů jižně od Malediv a 2000 kilometrů severovýchodně od Mauricia. Ačkoli se jedná o relativně malé území s rozlohou pouhých 60 čtverečních kilometrů, jejich strategická poloha uprostřed Indického oceánu z nich činí důležité geopolitické území.

před 5 hodinami

Jaderný výbuch

Putinovy hrozby nejsou prázdné řeči, atomovek má tisíce. Západ by to měl brát vážně, vyzval jaderný expert

Expert na jadernou bezpečnost Bahram Ghiassee upozornil, že Západ by měl brát vážně hrozby ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně použití jaderných zbraní. V rozhovoru pro agenturu Reuters Ghiassee reagoval na nedávný návrh úprav ruské jaderné doktríny, který umožňuje nasazení jaderných zbraní, pokud by bylo Rusko napadeno státem podporovaným jadernou mocností.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Joe Biden

Biden řekl, jestli se Blízký východ může vyhnout totální válce

Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že totální válce na Blízkém východě lze stále zabránit, ale vyžaduje to ještě mnoho úsilí. Biden to uvedl v době, kdy v regionu panuje velké napětí kvůli izraelským útokům v pásmu Gazy a Libanonu a očekává se reakce Izraele na masivní raketový útok z Teheránu z úterního večera.

před 9 hodinami

Kniha Petra Bárdyho pojmenovaná Fico posedlý mocí

Fico žaluje Bárdyho: Kvůli přebalu knihy chce pět milionů. Je to šikana, reaguje novinář

Slovenský premiér podal žalobu na šéfredaktora portálu Aktuality.sk Petera Bárdyho kvůli jeho knize, která se zabývá právě Robertem Ficem. Premiérovi vadí použití jeho fotografie na obálce a požaduje od Bárdyho i vydavatele knihy odškodné ve výši 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) a omluvu. Bárdy ve čtvrtek oznámil, že žalobu vnímá jako formu šikany a hodlá se proti ní bránit u soudu. Stejnou částku chce předseda strany Směr vymoci i po nakladatelství Ringier Slovakia Media.

před 9 hodinami

před 15 hodinami

Demonstrace ve Vídni: Tisíce lidí pochodovaly proti krajní pravici a účasti FPÖ ve vládě

Ve čtvrtek večer se Vídeň stala svědkem rozsáhlých protestů, během nichž tisíce lidí požadovaly od rakouských politických stran, zejména od vládnoucích konzervativců, aby se distancovaly od možné koalice s krajně pravicovou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Tento vývoj přišel poté, co FPÖ poprvé v historii zvítězila v parlamentních volbách, což v mnoha občanech vyvolalo obavy o budoucnost demokratických hodnot v zemi.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy