Česko má nové velvyslance v Afghánistánu, Kuvajtu i Polsku. Trvá spor o Vatikán

Nové zastoupení má Česká republika také v Polsku, kde ale nový velvyslanec Ivan Jestřáb zatím odevzdal pouze kopii pověření. Jestřáb ve Varšavě vystřídal Jakuba Karfíka, který vedl ambasádu od listopadu 2013. Minulý týden se Jestřáb setkal se šéfem polské diplomacie Witoldem Waszczykowským a předal mu kopie pověřovacích listin. "Termín pro odevzdání originálu u prezidenta bude teprve potvrzen," řekla ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Irena Valentová.

Další změnou v českém diplomatickém sboru je přesun Miroslava Tomana z Kábulu do Skopje. Toman opustil Afghánistán po dvou letech a na postu šéfa české ambasády v Makedonii nahradil Miroslava Rameše, který úřad vedl od roku 2012. Na místo uvolněné Tomanem nastoupil velvyslanec Petr Štěpánek. Své pověřovací listiny předal afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu 10. října. Na začátku měsíce stvrdil předáním pověřovacích listin svůj nástup na místo velvyslance v Kuvajtu také Martin Dvořák.

Rozdíly v délce působení velvyslanců nejsou podle Valentové ničím zvláštním. "Obvyklá doba pro vyslání šéfa zastupitelského úřadu je čtyři roky. Někteří velvyslanci působí v zemích vyslání delší nebo naopak kratší dobu," uvedla. Například v Afghánistánu hraje roli bezpečnostní situace a náročné podmínky, a proto je běžné, že velvyslanci se tam střídají po dvou letech.

V minulosti se střídání velvyslanců zdržovalo kvůli neshodám mezi prezidentem a vládou. Příkladem je třeba ambasáda ve Vatikánu, kterou od roku 2008 vede Pavel Vošalík. Dlouhou dobu byl za jeho pravděpodobného nástupce považován bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt. Jeho nominace ale spadla pod stůl kvůli aféře s kompromitujícím videem. Lidové noviny na konci srpna uvedly, že Hrad na Forejtově vyslání trvá, zatímco vláda prosazuje na místo lidoveckého náměstka ministra zahraničí Václava Kolaju.