Zemřel Jiří Dienstbier ve věku 73 let. Vzpomínky politiků

V letech 1989 až 1992 byl Dienstbier ministrem zahraničí a místopředsedou federální vlády. Od roku 2008 byl senátorem za volební obvod Kladno.

"Velmi mě to zaskočilo, i když jsem o zdravotních problémech věděl," sdělil Mediafaxu předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Ten zároveň vyjádřil soustrast rodině a vyzdvihl Dienstbierovu osobnost. "Byl vzorem jak v politickém, tak soukromém životě. Byl to mimořádný a výjimečný člověk," doplnil Štěch.

Soustrast rodině Jiřího Dienstbiera vyjádřil šéf Asociace krajů České republiky a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). "Pana Dienstbiera jsem si velmi vážil jako člověka i politika, byl jedním ze symbolů demokratického Československa po sametové revoluci. Výrazně se angažoval v naší zahraniční politice, zvláště na Balkáně," řekl Hašek. "Už mu, bohužel, nebudu moci předat cenu Františka Alexandra Zacha, kterou mu ve čtvrtek udělila jihomoravská krajská rada za rozvoj česko-srbských vzájemných vztahů," řekl Hašek.

Smrt Jiřího Dienstbiera zasáhla i jeho politické rivaly. "Pan senátor byl mimořádně charakterní, slušný a názorově pevný člověk. Nesmírně jsem si ho vážil přesto, že jsme každý politicky stáli na jiné názorové straně," řekl agentuře Mediafax Walter Bartoš (ODS), který je jedním z nejdéle sloužících poslanců v českém parlamentu.

"Byl to první demokratický ministr zahraničních věcí. Byl odvážný novinář a velký disident," zavzpomínal na Dienstbiera současný ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Vzpomenul, že byl pro něj Dienstbier přítelem. "Je to velká ztráta nejen pro Českou republiku, ale také i pro mě," doplnil Schwarzenberg.

Předseda KSČM Vojtěch Filip vyjádřil soustrast rodině Dienstbiera. "Byl to odborník na zahraniční politiku, při své práci postupoval koncepčně na rozdíl od těch, kteří nastoupili po něm. Vážil jsem si ho i jako zmocněnce OSN pro bývalou Jugoslávii," řekl.

Strana Věci veřejné rovněž v této souvislosti vyjádřila úctu: "Velice si ho vážíme, zejména pro jeho zásadní kroky ve prospěch obnovení samostatné a sebevědomé porevoluční diplomacie, obhajobu lidských práv ve světě a podporu věcné spolupráce mezi zeměmi střední Evropy. Česká politika ztrácí v jeho osobě výjimečnost osoby se silnými názory."

PROFIL

Do dějin se Jiří Dienstbier zapsal především jako první československý ministr zahraničí po listopadu 1989, za jeho působení padala železná opona a ze země odjížděly sovětské tanky. Pracoval i pro tehdejšího prezidenta Václava Havla jako jeho osobní zástupce na jednáních o OSN.

Jiří Dienstbier se narodil 20. dubna 1937. V roce 1955 začal studovat žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1963. Na francouzské univerzitě v Dijonu získal titul doktor honoris causa.

V letech 1958 až 1969 pracoval jako redaktor a komentátor Československého rozhlasu, kde působil jako zpravodaj v západní Evropě, na Dálném východě a ve Spojených státech. O bouřlivých událostech roku 1965 v Indonésii napsal knihu Noc začala ve tři ráno.

Ještě jako student filozofie vstoupil v roce 1958 do Komunistické strany Československa. V roce 1969 byl ze strany vyloučen.

V roce 1977 byl jedním z prvních signatářů Charty 77, v letech 1979 a 1985 působil jako její mluvčí. Byl také zakládajícím členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a podílel se na vydávání samizdatů. V období 1979 až 1982 byl vězněný za protistátní činnost. Od roku 1983 pracoval manuálně, například jako noční hlídač v Montovaných stavbách nebo jako topič Metrostavu.

V listopadu 1989 byl krátce mluvčím koordinačního centra Občanského fóra. V prosinci 1989 se stal ministrem zahraničí a místopředsedou vlády do rozdělení Československa byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Od roku 1993 do 1996 vedl středovou liberální stranu Svobodní demokraté, která se později spojila s Liberální stranou národně sociální, ale nikdy nezískala významný podíl voličů.

V letech 1998 až 2001 působil jako zvláštní zpravodaj OSN pro Jugoslávii, Bosnu a Hercegovinu.

V roce 2007 byl zmiňován jako možný protikandidát Václava Klause v prezidentské volbě.

V roce 2008 byl na Kladensku zvolen jako nestraník na kandidátce ČSSD do Senátu. Byl předsedou senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Zemřel 8. ledna 2011 v pražské nemocnici na Vinohradech.Vzpomínky politiků:Jiřího Dienstbiera jsem si vždy vážil za jeho odvahu v boji proti totalitnímu režimu, nadhled a osobitý přístup k zásadním otázkám naší společnosti i za jeho celkový přínos české politické kultuře. Uvedl to v sobotu statutární místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

"Jeho úmrtí je velkou ztrátou pro náš senátorský klub i celou ČSSD, kterou Jiří Dienstbier podporoval. Všem pozůstalým vyslovuji svou nejhlubší soustrast a osobně s nimi velmi soucítím," prohlásil Sobotka.

Soustrast rodině Jiřího Dienstbiera vyjádřil šéf Asociace krajů České republiky a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). "Pana Dienstbiera jsem si velmi vážil jako člověka i politika, byl jedním ze symbolů demokratického Československa po sametové revoluci. Výrazně se angažoval v naší zahraniční politice, zvláště na Balkáně," řekl Hašek. "Už mu, bohužel, nebudu moci předat cenu Františka Alexandra Zacha, kterou mu ve čtvrtek udělila jihomoravská krajská rada za rozvoj česko-srbských vzájemných vztahů," řekl Hašek.

Zarmoucení nad smrtí jednoho z nejvýraznějších politiků polistopadové éry vyjádřil také místopředseda ČSSD a brněnský primátor Roman Onderka. "Česká republika ztratila jednoho z otců sametové revoluce a strůjců naší novodobé demokracie. Senát pak přišel o jednoho z mála opravdových gentlemanů naší politické scény," řekl.

Bývalého předsedu ČSSD Jiřího Paroubka také nenechala smrt Dienstbiera chladným. "Všiml jsem si, že v posledních měsících na tom nebyl zdravotně dobře. To nebylo možné přehlédnout, nicméně snažil se vystupovat až do konce v rámci těch svých názorů, které jsem považoval za rozumné," uvedl Paroubek pro rádio Impuls.Jiří Dienstbier byl významnou osobností české politiky, a to až do současného působení na půdě Senátu, uvedl v sobotu předseda vlády Petr Nečas (ODS). Vyjádřil tak zármutek nad úmrtím senátora.

"Vážím si ho za jeho občanské postoje v době totality. Po roce 1989 patřil mezi klíčové osobnosti, které formovaly československé a později české zahraniční vztahy. Byl u toho, když padala železná opona a naše země se po období komunistického temna vracela zpět mezi vyspělé demokratické státy," zkonstatoval Nečas.

Prezident Václav Klaus v této souvislosti vzpomenul, že Dienstbier bude na politické scéně chybět. "Byl to jeden z těch slušných politiků starší školy. Kéž by takových bylo víc," řekl Klaus novinářům.

Bývalý prezident Václav Havel kromě politické kariéry zavzpomínal na Dienstbiera jako blízkého přítele: "Umřel mi dávný kamarád, se kterým jsem hodně prožil."

Senátor Jiří Dienstbier zemřel v sobotu ve věku 73 let. Dopoledne podlehl delší nemoci na radiologicko-onkologickém oddělení pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. V letech 1989 až 1992 byl Dienstbier ministrem zahraničí a místopředsedou federální vlády. Od roku 2008 byl senátorem za volební obvod Kladno.