Programové prohlášení vlády? Po reformě plošný důchod a k tomu penze z odvodů

Zamýšlená reforma vychází z návrhů profesora Jaroslava Vostatka ze soukromé Vysoké školy finanční a správní, který byl členem důchodové komise za minulé vlády. Navrhoval, aby se penze skládala ze solidárního rovného důchodu od státu a ze zásluhového důchodu podle odvodů. Upravit se pak měly odvody i daně. Pravicové strany záměr kritizovaly, podle nich měl vést ke snížení penzí a výdajů na ně. Oddělení důchodového účtu od rozpočtu se nelíbí ani ČSSD a odborům.

Babišova vláda podporu ve Sněmovně vyjednanou nemá. Ve svém programovém prohlášení píše, že sestaví tým odborníků, který by důchodovou reformu připravil. Návrh by měl podle vládního programu počítat se zachováním nynějších nároků na penze. Stanovit by měl ale i "standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity" a posílit také zásluhovost. Využít by se měly výhody nynějšího systému - stabilita, nízká nákladovost či "veřejnosprávní záruky" při správě pojistného. Současně by se oddělily příjmy a výdaje na penze od státního rozpočtu. Reforma musí mít společenskou a politickou podporu, shrnuje kabinet ANO v prohlášení.

Plošné zabezpečení ve stáří by mohl zajistit právě rovný důchod, zásluhovost zas penze podle odvodů od veřejné pojišťovny. V tu by se mohla proměnit nynější Česká správa sociálního zabezpečení, která by spravovala odvedené pojistné a vyplácela z něj penze. Náklady na agendu několika milionů důchodů má úřad nízké a jako stabilní instituce by mohl také zaručit, že lidé peníze dostanou.

Vostatek minulé důchodové komisi předložil svůj návrh racionalizace starobních důchodů. Navrhoval zvýšit výrazně pevnou část penze, která je pro všechny stejná a odpovídá devíti procentům průměrné mzdy. Letos činí 2550 korun, od ledna se zvedne na 2700 korun. Vostatek před třemi lety uváděl částku 7770 korun. Naopak procentní výměra, která se liší u každého podle odpracovaných let a výše výdělků a odvodů, by se měla snížit. Za každý rok pojištění by se započítávaly 0,4 procenta z příjmu místo 1,5 procenta. Zahrnoval by se ale naopak celý příjem, ne jen jeho redukovaná část.

Vostatek uvedl, že nové důchody by nižší nebyly a velmi nízké penze by naopak byly vyšší než dnes. Odvody by zaměstnancům mohly klesnout z 28 procent o 11 procentních bodů. O těchto jedenáct procent by se ale mohla zvednout daň z příjmu, aby se zaplatil rovný solidární důchod.

Výdaje na důchody jsou už léta vyšší než příjmy. Systém je tak v deficitu, který za krize činil kolem 50 miliard ročně. V příštím roce by mohl vzniknout díky nynější vysoké zaměstnanosti a odvodům z rostoucích výdělků několikamiliardový přebytek. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by vláda neměla podléhat tomu, že se systém díky dobré kondici hospodářství dostane z červených čísel. Situace se totiž může rychle otočit, podotkl Středula. Dodal, že nynější český systém penzí patří k nejbezpečnějších na světě.

Podle profesora Martina Potůčka, který vedl důchodovou komisi za minulé vlády a před několika lety neúspěšně kandidoval do Senátu za ČSSD, lidovce a Zelené, díky nynějšímu nastavení nemůže být český důchodový systém nikdy v deficitu a lidé vždy své penze dostanou. Důchody se totiž platí nejen z odvodů, které na ně nestačí, ale i z jiných zdrojů rozpočtu. Už dřív však Potůček označil českou soustavu za "kočkopsa", který má současně rysy pojištění i sociálního zabezpečení.

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl míní, že záměr zachovat výhody stability systému nejde dohromady s oddělením důchodového účtu od státního rozpočtu. "Stabilitu účtu zajišťuje právě to, že je součástí rozpočtu - navíc v momentě, kdy vláda ještě uvažuje o snížení sociálního pojištění za zaměstnavatele," uvedl Pícl.