Doutná nový spor? Pokud Zeman vyhraje, může bojovat s Babišem. A ostatní se bojí

Na závěrečné tiskové konferenci třídenní návštěvy Olomouckého kraje, kterou Miloš Zeman podnikl v listopadu, prohlásil: "Dokud budu prezidentem, předčasné volby nebudou." Pakt Babiš-Zeman, o kterém se neustále mluví, není jen fantazie. Podle prohlášení prezidenta Zemana skutečně existuje. Při jmenování předsedy hnutí ANO premiérem mu slíbil i případný druhý pokus k sestavení vlády, což je sice podle ústavy možné, leč v české kultuře nezvyklé. 

Andrej Babiš navíc využije téměř celé 30ti denní lhůty k tomu, aby Sněmovnu požádal o důvěru. Podle jeho slov tak učiní 10. ledna, což je přesně čtyři týdny po jmenování vlády a dva dny před prvním kolem prezidentské volby. Není to náhoda. Pokud Babišova vláda nezíská v prvním kole důvěru, což je podle prohlášení politických stran a hnutí pravděpodobné, musí podat po ustavující schůzi demisi. To nastane až po prvním kole prezidentské volby. Stále úřadují Miloš Zeman, který s pravděpodobností blížící se 100 % postoupí do druhého kola prezidentské volby, musí demisi přijmout.

Jak Zeman slíbil, tak udělá. Pověří Andreje Babiše druhým pokusem sestavit vládu. Tedy za předpokladu, že Andreje Babiše nevydá Sněmovna k trestnímu stíhání kvůli zprávě OLAF, jež se týká Čapího hnízda. Takže Babiš - nebo jeho případný náhradník z hnutí ANO - bude mít druhý pokus přesvědčit dolní komoru Parlamentu, aby vyslovila vládě důvěru. Musíme však vycházet z předpokladu, že strany nezmění své stanovisko, že do vlády s ANO nepůjdou, ať už je v ní přítomen Babiš, nebo ne. Může se totiž stát, že hnutí ANO Babiše vymění a bude chtít nalákat do koaliční vlády některé partnery.

Pokud se však martyrium ohledně vyjednávání o vládě a shánění podpory pro druhý pokus sestavení kabinetu bude opakovat, jako to vidíme teď, velmi pravděpodobně to skončí dalším fiaskem. Andrej Babiš respektive hnutí ANO si bude nejspíš přát, aby se vyjednávání o vládě netáhla tak dlouho, jak je tomu nyní. Pokud totiž nevyjde ani druhý pokus, pak bude záležet, jestli bude stále prezidentem země Zeman. Inaugurace zvoleného prezidenta je 8. března 2018. Do té doby musí Babiš - nebo někdo jiný z ANO - stihnout oslovit Poslaneckou sněmovnu, aby dala vládnoucímu kabinetu důvěru. 

Jestliže nevyjde ani tento pokus, pak předseda Sněmovny navrhne prezidentovi kandidáta, který se pokusí sestavit vládní většinu a získat důvěru. Předsedou Poslanecké sněmovny je ale Radek Vondráček z hnutí ANO, který by navrhl Andreje Babiše - pokud už sám premiér nebude z tahanic unavený nebo se bude zpovídat před soudem. Tady pak důležitou roli hraje přítomnost hlavy státu. Jestliže se českým prezidentem opět stane Miloš Zeman, mohl by znovu pověřit Andreje Babiše sestavením vlády. Ostatní prezidentští kandidáti totiž jasně řekli, že by dali šanci někomu jinému.

Koresponduje to s výše zmíněným Zemanovým výrokem, že za jeho přítomnosti na Pražském hradě žádné předčasné volby nebudou. Hlava státu už prohlásila, že vláda bez důvěry nemůže samozřejmě vládnout v demisi čtyři roky. Nicméně není vyloučené, že by se to mohlo stát, pokud by Zeman trval na svém, že žádné předčasné volby nechce, a že se politické strany s hnutím ANO nijak nedohodnou. Přitom má prezident pravomoc danou Ústavou ČR, že může rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Ovšem v situaci, kdy se dolní komora 120 hlasy sama rozpustí. 

Předčasné volby navíc u nás nejsou ničím výjimečným. V roce 1998 se konaly první, protože vláda Václava Klause podala demisi kvůli skandálu ohledně financování ODS. V roce 2013 jsme tu měli další, když rezignoval Petr Nečas. Podle posledních průzkumů je také jasné, že by z předčasných voleb nejvíce profitovalo právě hnutí ANO. Zato některé strany by se dnes nemusely do Sněmovny dostat. Jak naznačuje nejnovější model Centra pro výzkum veřejného mínění, které analyzovalo data posbíraná v prosinci. Podle nich má ANO podporu 35,5 %, což je téměř 6% nárůst oproti říjnovým volbám. Na svém jsou Piráti a ODS (shodně po 11,5 %), kteří prohlašují, že se předčasných voleb nebojí. Posílila by ČSSD, jež se vytáhla na deset procent. KSČM by zůstala se 7,5 % na svém. Lidovci by se vyhoupli přes šest procent. Naopak pokles o čtyři procenta by zaznamenala SPD (6,5 %). STAN a TOP 09 jsou podle průzkumu pod hranicí 5 %, tudíž žádná křesla v dolní komoře Parlamentu.