Praha - Prezidentští kandidáti by ve funkci hlavy státu jmenovali profesory podle návrhů vysokých škol. Například podle Marka Hilšera udělují univerzity akademické tituly na základě stanovených kritérií a prezident jako představitel státní moci nemá právo zasahovat do vysokoškolských samospráv.
"Při jmenování profesorů se budu řídit návrhy vysokých škol," ujistil Hilšer. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chápe úlohu prezidenta jako vykonavatele role dané ústavou. Je podle něj na akademické obci, kdo je hoden takového titulu. "Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal - například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící," dodal.
Podnikatel a textař Michal Horáček vnímá jmenování jako spíše formální a ceremoniální akt. Předseda strany Rozumní Petr Hannig poznamenal, že se bude řídit striktně zákonem. Výběr profesorů je projevem akademické svobody i podle bývalého premiéra Mirka Topolánka. "Politická moc by do něj neměla zasahovat. Prezident podepisuje jmenování," podotkl.
"Vzhledem k tomu, že znám postup při jejich navrhování, budu souhlasit s předloženými jmény bez osobních výhrad," uvedl někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. Návrhy vysokých škol je třeba plně respektovat i podle bývalého českého velvyslance ve Francii Pavla Fischera.
Miloš Zeman na otázku neodpověděl. Ve funkci prezidenta dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Na jaře 2015 pak Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety jiných tří navržených kandidátů. Profesory se kvůli tomu nestali Ivan Ošťádal a Jiří Fajt z Univerzity Karlovy a Jan Eichler navržený Vysokou školou ekonomickou. Odmítnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti.
Související
Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?
Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon
prezidentské volby 2018 , Vysoké školy , Jiří Drahoš , Michal Horáček , Marek Hilšer , Vratislav Kulhánek , Pavel Fischer , Petr Hannig , Miloš Zeman , Mirek Topolánek
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 29 minutami
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 45 minutami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 1 hodinou
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 1 hodinou
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 2 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 2 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 2 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 3 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 4 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 4 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 5 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 5 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 5 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 6 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 6 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 6 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 6 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 7 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 7 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.
Zdroj: Libor Novák