Jmenování profesorů? Prezident do toho nemá co mluvit, shodují se kandidáti na Hrad

Praha - Prezidentští kandidáti by ve funkci hlavy státu jmenovali profesory podle návrhů vysokých škol. Například podle Marka Hilšera udělují univerzity akademické tituly na základě stanovených kritérií a prezident jako představitel státní moci nemá právo zasahovat do vysokoškolských samospráv.

"Při jmenování profesorů se budu řídit návrhy vysokých škol," ujistil Hilšer. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chápe úlohu prezidenta jako vykonavatele role dané ústavou. Je podle něj na akademické obci, kdo je hoden takového titulu. "Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal - například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící," dodal.

Podnikatel a textař Michal Horáček vnímá jmenování jako spíše formální a ceremoniální akt. Předseda strany Rozumní Petr Hannig poznamenal, že se bude řídit striktně zákonem. Výběr profesorů je projevem akademické svobody i podle bývalého premiéra Mirka Topolánka. "Politická moc by do něj neměla zasahovat. Prezident podepisuje jmenování," podotkl.

"Vzhledem k tomu, že znám postup při jejich navrhování, budu souhlasit s předloženými jmény bez osobních výhrad," uvedl někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. Návrhy vysokých škol je třeba plně respektovat i podle bývalého českého velvyslance ve Francii Pavla Fischera.

Miloš Zeman na otázku neodpověděl. Ve funkci prezidenta dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Na jaře 2015 pak Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety jiných tří navržených kandidátů. Profesory se kvůli tomu nestali Ivan Ošťádal a Jiří Fajt z Univerzity Karlovy a Jan Eichler navržený Vysokou školou ekonomickou. Odmítnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti.

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 Vysoké školy Jiří Drahoš Michal Horáček Marek Hilšer Vratislav Kulhánek Pavel Fischer Petr Hannig Miloš Zeman Mirek Topolánek

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 29 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy