Praha - Kandidát na prezidenta Michal Horáček prozradil, že by zrušil kraje. Dále připomněl, že je velkým zastáncem obecného referenda. Zato další uchazeč o Hrad Jiří Hynek si myslí, že v zásadních otázkách by měli rozhodovat odborníci.
"Jsem velkým zastáncem obecného referenda. Myslím si, že je to důležité, a to proto, lide nechodili jenom jednou za čtyři roky k volbám, ale svou vůli a aktivní přístup mohli projevovat pořád," řekl v rozhovoru pro Český rozhlas, ve kterém mu sekundoval další kandidát, Jiří Hynek. Podle Horáčka by se tím zvýšila úroveň demokracie.
"Jestli občané volí přímo prezidenta, zákonodárce, tak proč by nemohli rozhodovat také v nějakých zásadních otázkách?" ptá se Hynek, který však dodává: "O věcech, které jsou opravdu zásadní, typu vystoupení z Evropské unie, by se mělo rozhodovat speciálním referendem, na který by měl být daný speciální zákon. Zato o věcech typu zvyšování důchodů či snižování daní by měli rozhodovat odborníci."
Oba kandidáti se v debatě shodli na tom, že je potřeba, aby se na školách děti vyučovaly kritické myšlení, protože jedině tak lidé přestanou různým dezinformačním serverům věřit. Stejné názory mají i v aktivitě prezidenta ohledně návštěv jednání vlády, obou komor Parlamentu nebo komisí. Oba soupeři o Hrad by byli v této činnosti více aktivní, než byli ostatní prezidenti.
Rozdílné postoje však mají v otázce jakékoli změny ústavy. Hynek řekl, že je konzervativní člověk a že by s ústavou neexperimentoval. Zato Michal Horáček by jednu změnu uvítal, konkrétně zrušení krajů. "To je něco, co zavedli bolševici v roce 1948 nebo 1949. Vůbec to nefunguje. Primátoři a starostové po celé zemi mi říkají, jak to komplikuje jejich život," poznamenal textař a antropolog.
Související
Horáček: Je důležité, že Pavel vítězí s výrazným odstupem
Prezidentská debata: Petra Pavla chválí neúspěšní Zemanovi protivníci, Horáčka udivil
Michal Horáček , Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) , Český rozhlas , referendum , ústava čr , prezidentské volby 2018
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 43 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek