Zeman chce povinnou volební účast, sám by ale v případě neúspěchu v druhém kole nevolil? Zjišťovali jsme, jak to vlastně je

„Pokud bych neuspěl ve volbách, což se může klidně stát, tak protože nebudu mít koho si vybrat, tak nepůjdu volit (ve druhém kole)," řekl v rozhovoru Zeman. Podle něj nemají ostatní kandidáti s výjimkou expremiéra Mirka Topolánka a někdejšího velvyslance Pavla Fischera politické zkušenosti. Ani Topolánek a Fischer však podle názoru stávající hlavy státu politické řemeslo dobře neovládají.

Ještě v roce 2017 přitom Zeman opakovaně řekl, že by měla být zavedena povinná volební účast. Uvedl, že by chtěl v případě svého znovuzvolení prosazovat povinnou volební účast a možnost voličů sestavovat si vlastní kandidátky i u parlamentních a krajských voleb.

Prezident argumentoval tím, že mají-li mít občané práva, tak mají mít také povinnosti. Jednou z nich je účast ve volbách. „Myslím, že pro každého občana by mělo být povinností, v případě jejího nesplnění za mírnou pokutu, jít k volbám a věnovat maximálně dvě hodiny svého vzácného času, aby vyjádřil svoji vůli,“ vysvětloval v září pro Českou televizi.

Jak to tedy je? Změnil teď Zeman na povinnou účast u voleb názor? Na to jsme se zeptali jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka. Jendou z možností, jak se voleb zúčastnit a přitom si nemuset vybírat mezi kandidáty to „nejmenší zlo“, je vhodit do urny prázdnou obálku.

Právě to by podle Ovčáčka možnost, které by mohl Zeman v případě, že by nepostoupil do druhého kola, nakonec využít. „Odevzdání bílého lístku je realistickou možností,“ připustil pro EuroZprávy.cz mluvčí Hradu.

Tato možnost je ale zatím spíše hypotetická. Prosincové průzkumy se vesměs shodují na tom, že Zeman vyhraje první volební kolo se ziskem nejméně třetiny až dvou pětin hlasů. Do druhého kola by s ním měl podle většiny průzkumů postoupit někdejší šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Výsledky průzkumů k prezidentským volbám lze uveřejnit naposledy v pondělí. Od úterý až do ukončení sobotního hlasování platí zákaz jejich uveřejňování pod hrozbou pokuty. Opatření má zabránit nežádoucímu ovlivňování voličů, i když podle expertů se průzkumy řídí jen menšina z nich.