Byl jsem průserář. Trefil jsem popeláře kuličkou do hlavy. Topolánek zašel na pivo se Šporclem a pěkně se rozpovídal

„Po dlouhém dni, který jste se mnou díky živému vysílání mohli celý strávit, jsem si zašel na večeři a zasloužené pivo. Mám radost, že se ke mně na chvíli přidal i můj kamarád Pavel Šporcl. Moc příjemně jsme tím zakončili náročný pondělní program,“ okomentoval zveřejněné video Topolánek. Šporcl mluvil nejen o svých houslích, ale třeba i o tom, že se snaží dívat na prezidentské debaty. Mluvil například o tom, že všichni čeští premiéři byli příšerní. „Každý má nějakou minulost,“ uvedl Šporcl. S tím souhlasí i Topolánek. „Člověk, který neudělal chybu, není člověk. To je Bůh,“ doplnil ho.

„Kdyby byl čas a kdyby se začal pitvat osobní a profesní život všech kandidátů, zjistíš, že taky udělali spoustu chyb. Já jsem v tom udělal trošku guláš, protože to měli nějak nastavený. Přinesl jsem nějaká témata a bylo strašně jednoduché do mě kopnout,“ uvedl Topolánek s odkazem na to, že je mu stále předhazována jeho politická minulost.

„Cestu nahoru si musíš odpracovat se vším všudy. I s těmi pády. Pak tě nic nepřekvapí,“ přizvukoval mu Šporcl. Mezi kandidáty jsou podle Topolánka určitě i lidé, které ke kandidatuře někdo přesvědčil. „Druhá motivace je, že to cítí. Říkají si: na to mám. Ale těch asi moc není. Nebo mají touhu jít nahoru za každou cenu,“ uvedl s tím, že třeba v minulých volbách byli lidé, kteří kandidují vždycky a všude.

„Částečně tu může být i mesiášský komplex. Ale hodně funguje to, že tě někdo osloví. A ty o tom musíš přemýšlet. Mě víceméně v tomto smyslu nikdo neoslovil. Teda oslovil, ale až později,“ uvedl. Dodal, že pro premiéra nebo politika je před podobnou kandidaturou nutná jakási „karanténa“, protože ho politika postupně ničí.

Video trvající necelou hodinu zachycuje například také Topolánkovo vzpomínáni na dětství. Jeho otec byl prý „strašně tvrdý“. „Já jsem ve výchově spíš po mámě. Nikdy jsem děti nebil. Já jsem třeba od táty dostával výprask, ale vždycky bylo za co. Byl jsem mladý a neklidný a velice živý. Ne, že bych chtěl říct problémový, ale byl jsem průserář. Byl jsem takový ten uličník, takže jsem si vždycky zasloužil,“ vzpomínal Topolánek, jak například prakem z pátého poschodí trefil popeláře hliněnou kuličkou do hlavy.

„On mi tehdy vysvětloval, že ta doba je divná, bylo to v roce 1971, a že musím mít maturitu, prostě vzdělání,“ vzpomínal na to, jak nechtěl chodit na vojenskou školu a jak se vyplácel pěti tisíci za rok, které jeho otec šetřil, aby nemusel do armády. „Nakonec mě sami vyhodili z politických důvodů, takže ušetřil 20 tisíc, ze které koupil chalupu."

„U nás byl vždy důraz na vzdělání. Otec měl vysokou školu, Máma měla vysokou školu. Maminka studovala farmacii, tatínek byl inženýr. My jsme se doma nikdy nebavili o tom, jestli děti mají nebo nemají studovat,“ řekl Topolánek. Děti je podle něj nutné vést k přirozeném vlastenectví a hrdosti k zemi. Nejdůležitější je v tomto případě prý role rodiny, kde se dítě naučí chovat ekologicky i bez nějakých výukových programů. Zároveň by měli být vzdělávány v kritickém myšlení. „Abys nebyl kývač a nepřijímal názor jako svátost,“ dodal Topolánek.