Za dvě hodiny Češi rozhodnou o budoucnosti. Jasno může být už zítra

Praha - Dvě hodiny zbývají do otevření volebních místností, v nichž si dnes a zítra miliony oprávněných voličů vyberou nového prezidenta. Ačkoliv se počítá i s druhým kolem přesně za dva týdny, vůbec k němu dojít nemusí. O prezidentovi totiž může být jasno už v sobotu.

Prezidenta musí zvolit nadpoloviční počet voličů, kteří přišli k urnám. Pokud přesáhne některý z kandidátů padesátiprocentní hranici hlasů, automaticky volby vyhrává už po prvním kole. Pokud ne, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do kola druhého. V něm už jeden z kandidátů získá nadpoloviční většinu určitě.

V případě, že by v prvním kole došlo ke shodě hlasů, postoupit může i více kandidátů. To je ale velmi nepravděpodobné, i když ne zcela nemožné.Na rozdíl od amerického volebního systému ale v tomto případě nerozhoduje hod mincí, nýbrž opět voliči.

Češi letos vybírají z devíti voličů, mezi nimiž se nachází politici, umělci i vědci: Jiří Drahoš (68) – bývalý předseda Akademie věd, kandiduje jako nestraník, Pavel Fischer (52) - diplomat a manažer, expert na strategické a bezpečnostní otázky, Petr Hannig (71) - hudebník, producent, předseda strany Rozumní, Marek Hilšer (41) - lékař a občanský aktivista, kandiduje jako nestraník, Michal Horáček (65) - podnikatel a textař, kandiduje jako nestraník, Jiří Hynek (56) - šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), kandiduje za Realisty, Vratislav Kulhánek (73) – bývalý šéf Škody Auto, kandiduje za ODA, Mirek Topolánek (61) - expremiér a bývalý předseda Rady Evropské unie a Miloš Zeman (72) – současný prezident.

Většina Čechů by už měla mít v ruce volební obálky, řada z nich ale stále není rozhodnutá, komu svůj hlas vhodí. Právě tito voliči ale zřejmě rozhodnou o tom, kdo bude příští prezident. Podle posledních průzkumů mají největší šance na zvolení současná hlava státu Miloš Zeman a v těsném závěsu Jiří Drahoš. 

Lidé tak svými hlasy rozhodnou nejen o tom, kdo bude o státních svátcích klást věnce k památníkům či udělovat vyznamenání, čí portréty budou na poštovních známkách nebo ve veřejných budovách a kdo k nim bude koncem roku promlouvat s bilančním projevem. Ovlivní především to, v čích rukou bude jmenování vlády, vedení ČNB a soudců a kdo získá právo vetovat přijímané zákony, udělovat milosti a reprezentovat Česko při vrcholných jednáních.

Není bez zajímavosti, že letos své kandidáty do prezidentských voleb nepostavily parlamentní strany. Jejich představitelé ale většinou vyjádřili podporu některému z adeptů, převážně Zemanovi nebo Drahošovi, kterého doporučují volit ti, kteří se obávají mocenského tandemu Zemana a premiéra Andreje Babiše.

//

Sluší se také připomenout, že každý z kandidátů mohl do kampaně vložit nejvýše 40 milionů korun. K této hranici se přiblížili pouze Horáček a Drahoš, naopak Zeman podle svých slov sice kampaň nevede, jeho billboardy a plakáty jsou ale nejviditelnější.

Na rozdíl od sněmovních voleb se ale peníze kandidátům nevrátí. Nefunguje zde žádný příspěvek od státu na volební náklady podle počtu dosažených hlasů. 

Ať už se stane novým prezidentem kdokoliv, moc ovlivnit volby mají v rukou pouze voliči. Nemusejí se také obávat volebních manipulací, na všech stupních zpracování jsou totiž aplikována příslušná opatření včetně celé soustavy kontrolních čísel, která případnému šachování s hlasy zamezí.

Přijďte k volbám a rozhodně o budoucnosti České republiky i vy!

Související

Více souvisejících

Volby 2018 prezidentské volby 2018 prezident čr Česká republika

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 6 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 7 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 7 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 9 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu

Kontinentální Evropa i Velká Británie čelí další vlně extrémního horka, která přináší rekordně vysoké teploty, rozsáhlá sucha i nebezpečí lesních požárů. Ve Španělsku i v částech Anglie se očekávají teploty dosahující až 40 °C. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy