Trump se může radovat! Referendum o sobě vyhrál, demokraté utrpěli vítězství

Demokratům se sice podařilo ovládnout Sněmovnu reprezentantů a je jasné, že bez jejich souhlasu neprojde ani jeden Trampův zákon. Na druhou stranu Senát zůstal v rukou republikánů a Trump má jistotu, že nebude proti němu vyvolán impeachment. Také má stále volnou ruku ve jmenování ústavních soudců, velvyslanců a členů své vlády.

Pro demokraty takový výsledek nepochybně musí znamenat zklamání. Do voleb se investovali nejen obrovské částky, ale i veškerou invenci, kterou mají. Nedokázali však překonat krizi, ve které se strana nachází. Demokraté nemají seriózní politické leadery, kteří by dokázali strhnout masy a v části kampaně se musely spoléhat na Baracka Onamu, který je však mezi částí společnosti velmi neoblíben. Ve straně také sílí levicoví radikálové jako je Alexandria Ocasiová-Cortezova, s jejími názory na svět by nechybně zapadla do nejedné strany Zelených v Evropě. Navíc strana nemá myšlenku, která by ji sjednocovala.

Zatímco Trump a republikáni mají jednoduché poselství „Make America great again“, demokratům jakákoliv podobná jednoduchá myšlenka schází. Dokonce se jim nevyplácí ani sázka na menšiny. Mnoho Latinoameričanů jsou silně konzervativní křesťané a například Kubánci žijící na Floridě tradičně volí republikány, protože ti prosazují tvrdší politiku proti Kubě. I přes snahu zahrát na strunu rasismu a neustálého obviňování republikánů z něj 40 % Afroameričanů volilo Trumpovu stranu. Suma sumárum volby odkryly jen krizi demokratů a neschopnost zaujmou drtivou většinu voličů.

I přes ztrátu většiny ve Sněmovně reprezentantů a sedm guvernérů mohou být přeci republikáni klidnější. I přes silnou protitrumpovskou kampaň, která byla kvůli chování prezidenta občas skutečně na místě, se straně podařilo udržet pozice. Američany také nezajímá ani vyšetřování vměšování Ruska do prezidentských voleb, které už připomíná nekonečný. Hlavní podíl republikánském úspěchu nebo spíše neprohře ovšem má poměrně fungující ekonomika a konzervativní revoluce, která nyní v USA v tichosti probíhá.

Média sice dávají prostor kampaním typu MeToo, menšinám a různým aktivistům, ale nechuť mezi širokou veřejnosti proti tomu, co se nazývá „politicky korektní kultura“ roste geometrickou řadou. Pokud jsme již zmínili média, tak ty jsou skutečnými poraženými voleb. Většině médií se nedařilo najít vyvážený postoj a pustily se do tvrdé protitrumpovské aktivistické kampaně. Jednalo se samozřejmě o přesvědčování přesvědčených. Uspokojilo to jen ty nejtvrdší antitrumpovce. Ti, co médiím nevěřili, jim po podobných kampaních nevěří ještě více.  Mezi nevyhraněnou veřejnosti média jen ztrácí svojí zaujatostí poslední zbytky víry ve svoji nestrannost a nezávislost.

Volby, které měly změnit svět se tedy opět nekonaly. Přesto je tu možnost pro USA velmi pozitivního výsledku. Obě politické strany ovládly jednu ze komor Kongresu. Budou tedy více či méně nuceny kooperovat. Pokud se oběma stranám podaří udržet na vodítku radikály z obou stran a jejich spolupráce přinese pro USA plody, mohlo by dojít k zvýšení důvěry v politiku, kterou Amerika tolik potřebuje. Prvním testem bude v prosinci opět navýšení schodku veřejných financí. Pokud ovšem mezi komorami propukne ideologická válka, plná silných, radikálních a hloupých slov jen to posílí radikály na obou stranách a celý systém destabilizuje. A to by bylo skutečné ohrožení demokracie. Nikoliv Trump.