Ostrý střet dvou kandidátů: Jste nebezpečný, útočil Zeman. Drahoš se do mě asi zamiloval, dodal. Pak se překvapivě oba shodli

Praha - V úterý večer proběhla první prezidentská debata před druhým kolem prezidentských voleb, kde se střetli oba uchazeči o Pražský hrad. Jiří Drahoš a Miloš Zeman spolu soupeřili v duelu, jenž se odehrával před téměř devíti sty diváky v Hudebním divadle Karlín.

V neděli a v pondělí musel Miloš Zeman absolvovat dvě televizní debatu pouze s moderátorem, protože Jiří Drahoš přistoupil pouze na dvě debaty, ve kterých se potká s Milošem Zemanem. První debata se odehrála na obrazovkách TV Nova, kde hlavu státu zpovídal moderátor Televizních novin Rey Koranteng. Kritici namítali, že se jednalo o show jednoho muže, protože Koranteng Miloši Zemanovi takřka vůbec neoponoval.

V podobném duchu se nesla i pondělní debata na TV Barrandov, jelikož i tam Drahoš odmítl přijít. Generální ředitel a moderátor několika pořadů na tamní televizi Jaromír Soukup má k Miloši Zemanovi velmi blízko, protože už přes rok spolu natáčí pořad Týden s prezidentem. Soukup navíc čelil kritice od rady rozhlasového a televizního vysílání, podle které byl v pořadu Aréna Jaromíra Soukupa neobjektivní a vůbec neoponoval svému hostu Jiřímu Ovčáčkovi, zato měl nenápadné připomínky na adresu Jiřího Drahoše. Úterní duel vysílá televize Prima z Hudebního divadla Karlín. Poprvé se oba kandidáti postavili vedle sebe.

V první řadě seděli jednak obě manželky prezidentských kandidátů, Ivana Zemanová a Eva Drahošová a jednak neúspěšní prezidentští kandidáti Michal Horáček a Marek Hilšer. Zeman se na setkání velmi těšil. "Ve svých vystoupeních jsem o panu Drahošovi prakticky nemluvil. Zato jsem se dozvěděl, že pan Drahoš o mně na setkáních mluví. Dospěl k názoru, že se do mě asi zamiloval. V tom případě bych mu doporučil, aby se přidal k mým stoupencům a dal mi svůj hlas," uvedl prezident Zeman. "Já jsem se také těšil. Jsem rád, že pan prezident změnil názor, což ostatně dělá pořád, že přistoupil na debatu. Já jsem přistoupil pouze na dvě, protože tři a více debaty by byly nudné," kontroval profesor Jiří Drahoš.

Zeman obvinil svého vyzyvatele, že neumí dodržovat ani elementární pravidla, a je prý proto "poněkud nebezpečný sobě i svému okolí". Vytkl mu, že se nedrží pravidel debaty v televizi Prima. Drahoš se proti tomu ohradil s tím, že si témata debaty pamatuje dobře a že jeho otázka na nejhorší Zemanův zážitek za jeho prezidentování byla s nimi v souladu.

"Člověk, který nedokáže dodržovat ani tak elementární pravidla je poněkud nebezpečný sobě i svému okolí," prohlásil Zeman za nadšeného aplausu svých příznivců. Zemanův tábor také často přerušoval nesouhlasnými výkřiky a pískotem Drahošovo vystoupení. Příznivci obou kandidátů vyjadřovali potleskem i pískotem či bučením své sympatie a antipatie vůči kandidátům hned od začátku. Moderátor Karel Voříšek je musel několikrát uklidňovat. Debatu podle něj u televizních obrazovek sledovaly dva miliony diváků, oznámil zhruba po půl hodině jejího trvání.

Prezident Zeman na začátku debaty uvedl, že Andreje Babiše jmenuje premiérem, i když je trestně stíhaným občanem, protože ctí presumpci neviny. Jiří Drahoš poznamenal, že by první pokus také dal vítěznému hnutí ANO, ale trval by na tom, že premiérem nesmí být trestně stíhaná osoba.

Drahoš se zeptal prezidenta Zemana na to, jestli není zvláštní, že prezident republiky považuje za jednu z nejhorších věcí ve svém funkčním období drsný pád ČSSD v parlamentních volbách. „Stranu jsem vedl osm let. Vytáhl jsem ji na 32 % preferenčních hlasů. Nyní strana spadla na sedm procent, což mě lidsky mrzí,“ odpověděla hlava státu.

Zeman se protikandidáta zeptal, zda si myslí, jestli vesnické hospody potřebují antikuřácký zákon. Drahoš se zamyslel, za což schytal pokřik podporovatelů Miloše Zemana z publika. „Já mám chatu na venkově, žiji život normálního člověka. Já jsem sám nekuřák, ale dovedu si představit, že malé hospody by mohly mít výjimku,“ uvedl po chvíli váhající Drahoš.

Moderátor Karel Voříšek se profesora zeptal, jestli protikuřácký zákon omezuje svobodu podnikání. "Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Kouření škodí zdraví. Zaměstnavatel by měl brát ohledy i na své zaměstnance, kteří jsou nekuřáci," dodal profesor Drahoš.

Měla by se na internetu omezit svobod slova? "Rozhodně ne. Lidé jsou dostatečně rozumní, aby si dokázali srovnat informace z různých serverů, aniž by jim novináři vrtali díru do hlavu," myslí si Zeman. Poté se oba kandidáti hádali o výročních zprávách Bezpečnostní informační služby, které podle Drahoše prezident Zeman nejspíše nečte. Hlava státu kontrovala, že na rozdíl od profesora skutečně dostává zprávy z rozvědky. Drahoš oponoval, že alespoň čte výroční zprávy, které jsou veřejnosti k dispozici.

Řeč také byla o zdanění církevních restitucí. Zeman se divákům svěřil, že jej při jeho návštěvách krajů starostové oslovovali s problémem, že církve se chtějí soudit o nějaký pozemek. "Máme právní systém. Ať to řeší nezávislé soudy," odvětil mu profesor Drahoš. "Jinými slovy na to nemáte žádný názor," uzemnil Zeman svého protikandidáta. Bývalý předseda Akademie věd ČR se však prezidenta zeptal, na jakém místě - podle průzkumu – se nachází církevní restituce jakožto palčivý problém, který lidi trápí nejvíce. "Odhaduji tak na sedmém osmém místě,“ pokoušel se o co nejpřesnější výsledek Zeman. „Restituce nejsou ani mezi v první dvacítce," oponoval Drahoš.

V neposlední řadě nesměla chybět diskuze o migraci. "Až na Jiřího Drahoše všichni politici nechtějí na českém území žádného imigranta," začal prezident Zeman, který také citoval profesora, že Česká republika může přijmout 2600 migrantů. "Pane prezidente, na migraci máme společný názor. Od samého začátku odmítám kvóty. Říkám, že Evropa musí chránit své hranice. Výrok, který jste citoval, byl správný, ale neřekl jsem, že musíme přijmout migranty. Také jsem mluvil například o Ukrajincích či Vietnamcích. A během kosovské krize jste v roce 1999 prohlásil, že ČR je schopna přijmout až pět tisíc tamních občanů," kontroval Jiří Drahoš, který působil během nervózně, byť se to snažil nedávat příliš najevo.

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš EU (Evropská unie) prezidentská kampaň TV Prima

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 2 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 2 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 5 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy