Střet hulvátského populisty s "vítačem", komentují francouzská a německá média volby v ČR

Nejpravidelněji sleduje vývoj kolem voleb agentura AFP, která před druhým kolem poukazuje na to, že závěr kampaně ovládla problematika migrace. Prezidenta Miloše Zemana označuje za politika nepřátelského k migrantům, jejichž přítomnost v České republice prezident bere jako teroristickou hrozbu a jejichž směřování do Evropy má za organizovanou invazi.

Jeho soupeře pak agentura popisuje jako proevropského vědce, který varuje před strachem, hysterií a netolerancí. AFP si přitom všímá i neologismu "vítač", jímž Zemanovi příznivci nálepkují Drahoše jako někoho, kdo o příliv imigrantů usiluje.

Rozhlasová stanice Radio France internationale ve své poslední relaci referovala o České republice jako o další zemi s Rakouskem, Polskem a Maďarskem, kterou zaplavil populismus. Za populistu považuje jak vítěze parlamentních voleb Andreje Babiše, který se pokouší získat důvěru parlamentu, tak "proruského" Zemana.

Voliče prý popuzuje otázka migrace a uprchlických kvót vnucovaných Evropskou unií, které v nich zvyšují obavy o bezpečnost. To pak vede k rostoucí nedůvěře nejen k unii, ale i k stávajícím institucím a médiím hlavního proudu. V ovzduší islamofobie bez přítomnosti muslimů vzniká prostor pro nekritické přijímání dezinformací, zejména z proruských zdrojů.

Rádio France inter se ptá, zda volby vyústí v proevropské směřování s Drahošem, nebo v euroskeptické se Zemanem. "Zatímco země zažívá solidní růst s nezaměstnaností na rekordně nízké úrovni, populistická rétorika stále ještě vytváří klima nedůvěry vůči Evropě, která je už pevně zakořeněná," upozornila rozhlasová stanice na svém webu.

Odpoledník Le Monde se zabývá otázkou, proč jsou někteří Češi a další východoevropské národy vůči projektu jednotné Evropy tak kritičtí. A cituje Martina Michelota z pražského think tanku Europeum: "Proč jsou Češi po Řecích největšími euroskeptiky v Evropě? Protože se jim slibovalo, že (západní Evropu) hospodářsky doženou, což se nestalo".

Německý deník Tagesspiegel o Zemanovi píše jako o hulvátovi a nelítostném egomaniakovi, jehož cílem je moc. List Süddeutsche Zeitung zase konstatoval, že Česko rozděluje svým populismem a provokacemi. Na ty poukázal také server magazínu Der Spiegel, který připomněl některé Zemanovy kontroverzní výroky na adresu novinářů, abstinentů nebo muslimů. "Když chce český prezident Miloš Zeman vtipkovat, je to často mimo - pak působí, jako by se už neovládal. Ale mnohé z toho, co tento třiasedmdesátiletý politik říká, je vědomá hra se záští nebo záměrná provokace," míní Der Spiegel.

Německá média si všímají i Zemanova úzkého vztahu s Babišem, zhoršeného zdravotního stavu současného prezidenta a neopomíjejí ani jeho názory na migraci nebo jeho orientaci na Rusko a Čínu. "Jeho (Putinovu) blízkost každopádně Zeman nápadně vyhledává, což je pozoruhodné, protože přílišná blízkost k Moskvě má v Česku stále příchuť kolaborace. Ale Zemanovi to neškodí," napsal Tagesspiegel. "Pokud bude ten třiasedmdesátiletý (politik) skutečně zvolen, mohlo by to dále zatížit vztahy Česka k EU - a potěšit ruského prezidenta Vladimira Putina," uvedl server Huffington Post.

Výrazně méně prostoru věnují německá média vyzyvateli současné hlavy státu - Jiřímu Drahošovi. Charakterizují ho jako klidného, někdy až nudného, ale přesto přesvědčivého kandidáta, který je do značné míry Zemanovým protipólem. Odmítá podle nich populismus, záleží mu na faktech a vystupuje jasně proevropsky. "Drahoš nenechává nikoho na pochybách, že Česko patří k Evropě, k EU a k NATO. Neustálé návštěvy v Moskvě nebo Pekingu by se s ním - na rozdíl od Zemana - nekonaly," je přesvědčen deník Sächsische Zeitung.

"S Drahošem by Česká republika mohla mít novou šanci trochu se odlišit od dalších zemí Visegrádu," myslí si také Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku (SWP). Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko jsou nyní v Německu často vnímány jako jeden blok, v němž nezřídka populističtí politici blokují společný evropský postup. Týká se to zejména otázky migrace.