Referendum tříští Sněmovnu. Strany neví, jak má vypadat

Například nejsilnější hnutí ANO trvá na tom, aby se referendum nesmělo týkat třeba setrvání Česka v Evropské unii. Podobně se vyjádřili zástupci ČSSD a KDU-ČSL, naopak pro hlasování i o mezinárodních smlouvách jsou představitelé SPD a KSČM a za tvrdších podmínek i Piráti. Strany většinou nechtějí hlasování o rozpočtu, daních a odvodech, o lidských právech a svobodách nebo o odvolávání politiků.

Patrně nejpřísnější parametry pro referendum představili Kateřina Vlachová za ČSSD a Marek Výborný za KDU-ČSL, prakticky se shodují. Petici k vyvolání referenda by musela podepsat asi desetina oprávněných voličů, případně kolem 800.000 lidí. Hlasování by se musela účastnit aspoň polovina voličů. Výborný zdůraznil, že lidovci nepokládají zavedení obecného referenda za téma, které by muselo být vyřešené za týdny nebo měsíce. Helena Válková (ANO) mluvila o podpisech 700.000 lidí a kvoru účasti 30 až 35 procent.

Piráti prosazují dva druhy referend. Obvyklé za mírnějších podmínek, ústavní za přísnějších. Pro vyvolání obvyklého hlasování by petici podle předsedy klubu Jakuba Michálka muselo podepsat 150.000 až 250.000 lidí, pro vyvolání ústavního referenda 300.000 až 500.000 voličů. U ústavního všelidového hlasování by se muselo vyslovit pro nejméně 60 procent hlasujících.

Ve Sněmovně už leží předloha SPD, která stanoví podmínky nejmírnější. Pod peticí pro vyvolání hlasování by stačilo 100.000 podpisů, v referendu by mohli lidé hlasovat takřka o všem a jeho výsledek by byl platný a závazný bez ohledu na účast. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že hnutí je ochotno vyloučit z hlasování rozpočtové a daňové záležitosti, na vystoupení z EU ale trvá.