Rada vlády podpořila návrh Pelikána na zavedení dne památky romského holokaustu

Rada odsoudila také výroky místopředsedy Sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury o protektorátním romském táboře v Letech u Písku. ČTK to řekla mluvčí Pelikánovy sekce lidských práv Olga Jeřábková. Okamura v lednu uvedl, že tábor v Letech nebyl oplocený a věznění se mohli volně pohybovat po okolí.

Šéf SPD se později omluvil za slova, že tábor nebyl oplocený. Řekl ale, že plot byl dřevěný a nikdo ho většinou nehlídal. Okamurovy výroky kritizovalo Muzeum romské kultury, Evropské antirasistické hnutí EGAM či pražská židovská obec. Označily je za popírání holokaustu. Pozůstalí po romských obětech podali trestní oznámení. Lidovci navrhli Okamurovo odvolání z funkce místopředsedy dolní komory.

Ministr spravedlnosti v té souvislosti navrhl, aby Sněmovna stanovila památný den obětí romského holokaustu na 2. srpna, na který připadá výročí zabití poslední skupiny romských vězňů v plynových komorách nacistických koncentračních táborů. Rada s návrhem souhlasila.

Rada také poděkovala vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) za úsilí při vykoupení vepřína v Letech u Písku, kde protektorátní romský tábor stával. Nový památník v Letech má spravovat Muzeum romské kultury. Chystá se uspořádat setkání s veřejností. Zjistit chce, jaké mají lidé o památníku představy a jak by se oběti romského holokaustu měly připomínat.

Výběrové řízení na likvidaci pozůstatků po vepřínu v Letech by se mělo vypsat v dubnu, další pak v květnu na demolici a archeologický průzkum. Farma by se měla podle plánu bourat od července do listopadu. Na místě by měla zůstat jedna výrobní hala jako memento, poukazovat by měla na neuctivý přístup k pietnímu místu, plánuje Muzeum romské kultury.

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.