Praha - Více než 65 procent Čechů chce, aby penzijní reformu schválil parlament co nejdříve. Z průzkumu veřejného mínění, který v pátek zveřejnila společnost SANEP, vyplynulo, že 73 procent populace se obává o své finanční zajištění ve stáří.
Z průzkumu dále vyplynulo, že více než 41 procent populace se domnívá, že vládní důchodová reforma by měla být parlamentem odhlasovaná i přes námitky opozice.
Plných 62 procent populace se totiž obává, že odsouváním penzijní reformy hrozí kolaps celého důchodového systému.
Z opatření, o kterých se nyní diskutuje, získalo největší podporu veřejnosti zavedení automatické valorizace důchodů o inflaci plus třetinu růstu reálné průměrné mzdy (20,5 procenta). Naopak nejméně populární je zavedení povinného penzijního připojištění do penzijních fondů (2,9 procenta).
Minimální popularitě se také těší návrh, aby se odchod do penze postupně zvýšil až na 75 let. S takovým vývojem by souhlasilo 5,7 procenta respondentů.
Z průzkumu dále vyplynulo, že jen asi deset procent populace si zvládne měsíčně spořit tři tisíce korun. Zároveň se nízké důvěry veřejnosti dostává soukromým penzijním fondům – věří jim čtvrtina dotázaných.
Značnou podporu má naopak návrh, aby lidé s dětmi platili nižší pojistné na důchodové pojištění. Toto opatření by uvítalo téměř 65 procent populace.
Lidé ale nepodporují vládní návrh na sjednocení sazeb DPH, jímž vláda hodlá krýt část výpadku příjmů z důchodového pojištění. Tento návrh, s nímž jako první přišla Bezděkova komise, by podpořilo 19 procent respondentů.
Průzkum probíhal od 30. prosince 2010 do 5. ledna letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 9058 respondentů ve věku 18 až 69 let.
Související
Alena Schillerová už slibuje revizi chystané penzijní reformy
Důchody se v letech 2023 a 2024 po letech nicnedělání mění. Co na to Češi?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák