Praha - Česká politička Kateřina Bursíková Jacques se na sociálních sítích pozastavila nad tím, jakým způsobem byl zvolen komunista Zdeněk Ondráček do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vyvolala tím poměrně zajímavou debatu.
Mnozí kritici tvrdili, že za zvolení komunisty byli zodpovědní i pravicoví politici, kteří se v hojném počtu hlasování neúčastnili. Kateřina Bursíková Jacques se proto pozastavila nad otázkou, zda by při plné účasti demokratického bloku klub ANO jednoduše navýšil kvórum, jak tvrdili někteří politici. „Nemyslím si to. Byla jsem pár roků předsedkyní poslaneckého klubu zelených a měla jsem tzv. párovaní na starost,“ připomněla své zkušenosti.
„Bylo s tím strašné práce a nervů, praxe byla letitá, já jsem do toho jen vplula. Párovalo se, když si to někdo hlídal a velmi složitě našel poslance z druhé strany a zároveň to dohodnul s předsedou jeho klubu. Pak ale byla hlasování, kde bylo párovaní “zakázané” např. Paroubkem a tam socani prostě řekli NE. A pak byl můj úkol dostat všechny poslance na hlasování. Neustále jsem sledovala program a změny v něm, telefonovala, posílala smsky a přemlouvala svoje lidi, aby nikam nejezdili, aby vstali z postele atp..“ popisuje, jak to ve Sněmovně při hlasování chodí.
Poukazuje na to, že byla úspěšná až do volby prezidenta. „Nepřišla poslankyně Zubová a začal tak rozvrat našeho klubu, byl zvolen Klaus a dal to znáte... tolik par postřehů z praxe. Co tím říkám? Že takové množství absentujících demokratických poslanců je prostě průšvih a i když třeba Miroslav Kalousek nebo Ivan Bartoš argumentují tím, že ANO mělo armádu dalších lidi, které by nasadilo na zvednutí kvóra, je to jen hypotéza. někteří lidé z ANO přece i veřejně řekli, že se zvolením Ondráčka mají problém a nehlasovali by pro něj. A především, ta symbolika je otřesná. Prostě to se nemělo stát,“ dodala poltiička.
Do diskuze se zapojila například zpěvačka, scenáristka a dcera Michaela Kocába Natálie Kocábová. „já jsem úplnej trouba, nedošlo mi, že se poslanci musí přemlouvat k hlasování... Já měla za to, že je to jejich práce. To nemyslím ironicky, prostě mě to překvapilo. Ale o těch mechanismech vím kulový...“ podotkla.
Své si řekl i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. „Nezlobte se, ale tohle je úplně špatně. Nabízíte vysvětlení, že "Ondráček byl do funkce zvolen díky 20 hlasům chybějících poslanců stran ČSSD, TOP 09, Pirátů a ODS (zapomněla jste na Starosty a KDU)". Nebyl. Byl zvolen do funkce díky hlasům poslanců KSČM, SPD a ANO (možná i pár ČSSD). Dohromady mají 115 hlasů. Tím neříkám, že ti, co mohli, neměli přijít, alespoň by přinutili ANO se ještě víc odkopat. Ale výsledek změnit nemohli,“ oponoval Žantovský.
Připomněl, že Ondráček získal mezi prvním a druhým kolem hlasování dalších 5 hlasů. „Od koho asi? Mohl jich získat klidně deset, nebo dvacet. Ale pět stačilo! Cožpak to není zřejmé? Určitě je v našem táboře dost důvodů ke zpytování svědomí, ale tenhle to zrovna není. Točím se na tom, protože mě štve pomyšlení, že Ondráček se právě chechtá. A Babiš s Okamurou a Filipem taky. Jen ať se demokraté vzájemně znechucují,“ dodal.
Kvůli Ondráčkově zvolení vyšli do ulic tisíce Čechů a komunista následně sám z funkce odstoupil. „Nakonec je zajímavé, že tohle zbabrané hlasování vyhnalo lidi do ulic (podle mě už bylo v minulosti více stejně pádných důvodů, ale to je teď jedno) a dochází k určité katarzi, která když bude dotažena (rezignace jednoho Ondráčka poměry v zemi nemění), může být vlastně začátkem nějakého ozdravného procesu. Navíc komunisté definitivně odhodili svoji "vlídnou" tvář, kterou si porevolučně pěstují a ukázali, co jsou zač v plné nahotě. To, co dnes z úst Ondráčka a předtím třeba od Filipa zaznělo je tak odporné, že to mnohé překvapilo. Mě ne, ale jsem za tu komoušskou otevřenost vděčná. Lidé to potřebují zažít, aby se lekli…“ dodala Jacques na Facebooku.
Související
Demonstranti nesměli k Hradu, zastal se jich až Ústavní soud. Spor připomíná absurdní drama
Kateřina Bursíková Jacques jak ji neznáte? Dře jako kůň
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Medvěda zachytila v Beskydech fotopast. Turisté by měli přizpůsobit své chování
před 47 minutami
Policie vyšetřuje násilný čin v České Lípě. Útočník skončil v poutech
před 1 hodinou
Ukrajinci získají stovky raket Patriot od USA. Má to ale háček
před 2 hodinami
Kdy se hodí návleky na boty
před 2 hodinami
Metnar jmenoval nového spolupracovníka. Splňuje nejvyšší předpoklady
před 3 hodinami
V Polsku se vyhrotil boj o ústavní soud. Nawrocki se urychleně vrátil do země
před 4 hodinami
Víkendové počasí má být různorodé. Na horách už může připomínat zimu
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
Fotbalisté Sparty neodčinili předešlé zaváhání v rámci ligové fáze Evropské ligy, když doma ztratili s norským Lilleströmem (1:1). Přestože vstup do duelu na hřišti Olympiakosu Pireus byl z pohledu Pražanů nebojácný, postupem času však jako by tato nebojácnost rázem vymizela a podobně jako ve zmiňovaném zápase s norským klubem tak nabídla soupeři prostor na rozhodující úder. Navíc o to těžší to s postupem času pro Spartu tentokrát bylo proto, že hrála pochopitelně venku v řeckém pekle.
Zdroj: David Holub