Je to prostě průšvih. nemělo se to vůbec stát, rozčiluje se Jacques. Pak se přidala dcera Kocába a Žantovský

Praha - Česká politička Kateřina Bursíková Jacques se na sociálních sítích pozastavila nad tím, jakým způsobem byl zvolen komunista Zdeněk Ondráček do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vyvolala tím poměrně zajímavou debatu.

Mnozí kritici tvrdili, že za zvolení komunisty byli zodpovědní i pravicoví politici, kteří se v hojném počtu hlasování neúčastnili. Kateřina Bursíková Jacques se proto pozastavila nad otázkou, zda by při plné účasti demokratického bloku klub ANO jednoduše navýšil kvórum, jak tvrdili někteří politici. „Nemyslím si to. Byla jsem pár roků předsedkyní poslaneckého klubu zelených a měla jsem tzv. párovaní na starost,“ připomněla své zkušenosti.

„Bylo s tím strašné práce a nervů, praxe byla letitá, já jsem do toho jen vplula. Párovalo se, když si to někdo hlídal a velmi složitě našel poslance z druhé strany a zároveň to dohodnul s předsedou jeho klubu. Pak ale byla hlasování, kde bylo párovaní “zakázané” např. Paroubkem a tam socani prostě řekli NE. A pak byl můj úkol dostat všechny poslance na hlasování. Neustále jsem sledovala program a změny v něm, telefonovala, posílala smsky a přemlouvala svoje lidi, aby nikam nejezdili, aby vstali z postele atp..“ popisuje, jak to ve Sněmovně při hlasování chodí.

Poukazuje na to, že byla úspěšná až do volby prezidenta. „Nepřišla poslankyně Zubová a začal tak rozvrat našeho klubu, byl zvolen Klaus a dal to znáte... tolik par postřehů z praxe. Co tím říkám? Že takové množství absentujících demokratických poslanců je prostě průšvih a i když třeba Miroslav Kalousek nebo Ivan Bartoš argumentují tím, že ANO mělo armádu dalších lidi, které by nasadilo na zvednutí kvóra, je to jen hypotéza. někteří lidé z ANO přece i veřejně řekli, že se zvolením Ondráčka mají problém a nehlasovali by pro něj. A především, ta symbolika je otřesná. Prostě to se nemělo stát,“ dodala poltiička.

Do diskuze se zapojila například zpěvačka, scenáristka a dcera Michaela Kocába Natálie Kocábová. „já jsem úplnej trouba, nedošlo mi, že se poslanci musí přemlouvat k hlasování... Já měla za to, že je to jejich práce. To nemyslím ironicky, prostě mě to překvapilo. Ale o těch mechanismech vím kulový...“ podotkla.

Své si řekl i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. „Nezlobte se, ale tohle je úplně špatně. Nabízíte vysvětlení, že "Ondráček byl do funkce zvolen díky 20 hlasům chybějících poslanců stran ČSSD, TOP 09, Pirátů a ODS (zapomněla jste na Starosty a KDU)". Nebyl. Byl zvolen do funkce díky hlasům poslanců KSČM, SPD a ANO (možná i pár ČSSD). Dohromady mají 115 hlasů. Tím neříkám, že ti, co mohli, neměli přijít, alespoň by přinutili ANO se ještě víc odkopat. Ale výsledek změnit nemohli,“ oponoval Žantovský.

Připomněl, že Ondráček získal mezi prvním a druhým kolem hlasování dalších 5 hlasů. „Od koho asi? Mohl jich získat klidně deset, nebo dvacet. Ale pět stačilo! Cožpak to není zřejmé? Určitě je v našem táboře dost důvodů ke zpytování svědomí, ale tenhle to zrovna není. Točím se na tom, protože mě štve pomyšlení, že Ondráček se právě chechtá. A Babiš s Okamurou a Filipem taky. Jen ať se demokraté vzájemně znechucují,“ dodal.

Kvůli Ondráčkově zvolení vyšli do ulic tisíce Čechů a komunista následně sám z funkce odstoupil. „Nakonec je zajímavé, že tohle zbabrané hlasování vyhnalo lidi do ulic (podle mě už bylo v minulosti více stejně pádných důvodů, ale to je teď jedno) a dochází k určité katarzi, která když bude dotažena (rezignace jednoho Ondráčka poměry v zemi nemění), může být vlastně začátkem nějakého ozdravného procesu. Navíc komunisté definitivně odhodili svoji "vlídnou" tvář, kterou si porevolučně pěstují a ukázali, co jsou zač v plné nahotě. To, co dnes z úst Ondráčka a předtím třeba od Filipa zaznělo je tak odporné, že to mnohé překvapilo. Mě ne, ale jsem za tu komoušskou otevřenost vděčná. Lidé to potřebují zažít, aby se lekli…“ dodala Jacques na Facebooku.

Související

Čínský prezident dorazil na Pražský hrad

Demonstranti nesměli k Hradu, zastal se jich až Ústavní soud. Spor připomíná absurdní drama

Nejvyšší správní soud (NSS) se musí znovu zabývat uzavírkou Hradčanského náměstí v Praze, kde se v březnu 2016 mělo konat shromáždění u příležitosti návštěvy čínského prezidenta. Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti čtyř lidí, kteří se chtěli protestu zúčastnit, ale na náměstí se vůbec nedostali. Ústavní soudci řešili jen dosavadní procesní postup správních soudů. Zatím tedy nehodnotili, zda bylo rozhodnutí o uzavírce zákonné a zda nešlo o zásah do shromažďovacího práva.

Více souvisejících

Kateřina Jacques Zdeněk Ondráček Michael Žantovský

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy