Klausová končí jako velvyslankyně na Slovensku

Na Slovensku skončí Klausová ke konci dubna, přesný termín není znám. "Mohu potvrdit, že paní Klausová na vlastní žádost končí jako velvyslankyně v Bratislavě. Do jmenování nového velvyslance, kterému musí hostitelská země udělit souhlas, nemůžeme sdělovat jméno jejího nástupce," sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Michaela. Ambasádu podle ní dočasně povede zástupce velvyslance.

Vystudovaná ekonomka Klausová je velvyslankyní od prosince 2013. Její vyslání na Slovensko prosazoval prezident Miloš Zeman. Nepohodl se kvůli tomu s tehdejším šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem. Klausová Zemana podpořila v prezidentské kampani. Velvyslankyní se stala až za působení úřednické vlády v Jiřího Rusnoka.

Kromě Klausové na Slovensko Zeman prosazoval v roce 2013 jako ambasadora také Vladimíra Remka do Moskvy. I v jeho vyslala do Ruska až Rusnokova vláda. Remek skončil jako velvyslanec v Rusku začátkem letošního roku.

Po zvolení manžela Václava Klause prezidentem v březnu 2003 plnila Livia deset let roli první dámy. Vynikala schopností navazovat kontakty s lidmi, dobrý vztah měla také s médii. Věnovala se různým charitativním aktivitám - byla patronkou Nadace pro transplantace kostní dřeně, pomáhala dětem z Ústavu sociální péče v Bystřici nad Úhlavou a nadaci Život 90. Je předsedkyní správní rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových.

Reprezentační role se do jisté míry zhostila již v době, kdy byl její manžel premiérem a předsedou Poslanecké sněmovny. Většinou stála v pozadí, v případě potřeby se ale dokázala ozvat. Veřejně vystoupila například v roce 1997, kdy byl její manžel kvůli podvodům ve stranických financích vyzýván k odstoupení. Tehdy na Václavském náměstí na Klausovu podporu přečetla dopis jejich mladšího syna.

Sympatie veřejnosti, především žen, si získala za způsob, jak se dokázala vypořádat s manželovou nevěrou (sám Klaus ji nazval "přecházením na červenou"), na kterou upozornil bulvární tisk v letech 2002 a 2003. Klausová zůstala nad věcí, přiznala ale, že toto období pro ni bylo lidsky velmi složité.

Vstoupila i do volební kampaně před první přímou volbou prezidenta v roce 2013, kdy byl vybírán Klausův nástupce. Její vyjádření, že nechce, aby první dáma, která přijde po ní, mluvila pouze německy, bylo vnímáno jako podpora Zemana proti Schwarzenbergovi, jehož manželka je Rakušanka.

V únoru 2013 Lidové noviny upozornily na práci slovenského historika Mateje Medveckého, podle níž se otec Klausové Štefan Miština za války podílel na perzekuci slovenských Židů. V roce 1940 měl přesídlit z Prahy do Bratislavy, kde pracoval pro totalitní Ústřednu státní bezpečnosti. O osm let později vstoupil do Komunistické strany Slovenska. "Nevím o tom, že by pracoval jinde než na ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Do této chvíle jsem o ničem jiném ani neslyšela," řekla k tomu Klausová.