Zákony ke směrnici GDPR mají 700 stran. Ještě se ani neprojednaly, poslanci už chtějí změny

Praha - Obě předlohy zákonů, které řeší zavádění evropského nařízení o ochraně osobních údajů známého pod zkratkou GDPR, mají 700 stran. Poslanci je mají projednávat na své schůzi, která začne v úterý 10. dubna. GDPR má vstoupit v účinnost letos 25. května.

Vláda oba materiály předložila poslancům tak, aby je mohli schválit ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Opoziční ODS již ale oznámila, že toto zrychlené projednávání odmítne. V tom ji zřejmě podpoří i další nevládní strany.

Návrh zákona o zpracování osobních údajů ruší a nahrazuje dosavadní zákon o ochraně osobních údajů z roku 2000. Současně s tím ruší přes dvě desítky schválených změn v jiných zákonech. Návrh změnového zákona zasahuje do více než 30 dalších zákonů.

První pozměňovací návrh už předložila poslankyně Věra Kovářová (STAN) a chce obcím, jejich příspěvkovým organizacím nebo školám buď zcela zrušit pokuty za porušení zákona, nebo je aspoň omezit na 5000 korun. Kraje a obce chce od pokut osvobodit i ODS, svůj návrh na zrušení pokut připravují také lidovci.

Návrh ministerstva vnitra původně počítal se sankčními úlevami jen pro malé obce, kterým by hrozila maximálně pokuta do 15.000 korun. Vláda toto omezení ale zrušila. Horní hranice je stanovena na deset milionů korun, právo však vylučuje, aby byly pokuty pro obce likvidační, uvedlo již dříve ministerstvo vnitra.

Zákon upravuje i fungování Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zatímco nyní ho vede předsedkyně, kterou na návrh Senátu jmenuje a odvolává prezident republiky, nově k ní mají přibýt dva místopředsedové. Přibudou však postupně. Od nabytí účinnosti zákona nastoupí první a druhého bude možné jmenovat nejprve k 1. lednu 2021. Na návrh předsedkyně úřadu bude místopředsedy jmenovat a odvolávat Senát. Roční náklady na jednoho místopředsedu odhaduje vláda zhruba na 1,8 milionu korun. Naproti tomu by mělo postupně skončit sedm současných inspektorů, kteří řídí kontroly a ukládají opatření k nápravě.

Nařízení GDPR se týká všech firem, státních institucí, neziskových organizací i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel musí dát miliony lidí.

Související

GDPR (ochrana osobních údajů)

Ztráta osobních údajů v důsledku kybernetických útoků může být porušením GDPR

Ztráta osobních údajů obyvatel či klientů v důsledku kybernetických útoků může být podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vyhodnocena jako porušení unijního nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Obce nebo zdravotnická zařízení by proto měla přijmout odpovídající opatření, uvedl dnes v tiskové zprávě předseda úřadu Jiří Kaucký.

Více souvisejících

GDPR (ochrana osobních údajů) Poslanecká sněmovna zákony

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy